Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Bílé předměstí - historická část Pardubic, na východní straně opevněného Města či Města v ohradě. Původně bylo stísněno mezi opevněním a Chrudimkou, proto se mu říkalo Malé předměstí nebo také Mýtské. Dnes se převážně rozkládá na pravém břehu Chrudimky. Založil je r. 1507 Vilém z Pernštejna. Z Města se na ně vycházelo Bílou branou, podle ní bylo později pojmenováno na rozdíl od Zeleného předměstí. Původní levobřežní Bílé předměstí chránily proti útoku z východu a od severu další dvě brány: Sedlářská, na začátku Labské ulice a Mejtská za Chrudimkou. Oficiální městskou částí se stalo při číslování domu v letech 1770/71 a je jí dodnes i když se tento název běžně mezi lidmi neužívá. Mnoho lidí je ani nezná, ač je má v občanském průkazu. Dnešní rozsáhlé předměstí vzniklo ze dvou částí, vlastního Malého předměstí kolem Bělobranského náměstí s Labskou ulicí a dosti vzdáleného panského dvora Vystrkov s rozsáhlými pozemky na východě. Obě oddělené části spojovala vysokomýtská, dašická, cesta od konce 16. stol. Postupnou zástavbou přeměněná na dnešní ulice: Mezi mosty a Štrossovu. Z cesty vysokomýtské odbočovala na sever ulička k cihelně při ní bylo již r. 1507 bylo 16 stavení - Na Ležánkách, v nejstarším urbáři nazývaná dokonce Předměstí u staré cihelny. V sousedství vznikla hospodářská část Na Vrtálně. Další rozptýlená zástavba vznikala podle Sezemické cesty, podél Haldy, dnešní Husovy ul., na jejím konci, lidově zvaném Židov, bývala samostatná ves Bukovina připojená společně se vsí Lhotkou r. 1531 k Pardubicím a r. 1770 zahrnutá do Bílého předměstí. R. 1563 předměstí mělo 78 stavení, r. 1611 82. Za třicetileté války bylo z nich 72 zničeno, ale r. 1770/71 zde bylo již 117 domů a r.1 846 170 domů s 1478 obyvateli. Bouřlivý rozvoj nastal od konce 19. stol. podle velkorysého regulačního plánu Vilové čtvrti a Okrouhlíku. Vznikl široký čtvrtkruhový pás nových čtvrtí vymezený od r. 1891 na severovýchodě Pracovnou. Patří k němu Bubeníkovy sady Vystrkov s raabizační osadou Familie přejmenovanou po r. 1945 na Slovany. Vystrkov od r. 1880 samostatná část, byl v 50. letech 20. stol. spojen s Bílým předměstím administrativně, když již tyto části byly stavebně propojeny v jeden celek s převáženě nízkopodlažní zástavbou. Ul. Na Drážce ve své severní části odděluje Bílé předměstí od připojené části Studánka, na jejímž katastru je i sidlistě Dubina. Oddělenou částí Bílého předměstí zůstávají Hůrka s Bělobranskou Dubinou na pozemcích zaniklé Lhotky. Při dělení Pardubic na obvody bylo Bílé předměstí nešťastně rozděleno mezi obvod I, III a IV. Jako celek mělo dle sčítání r. 2001 11521 obyvatel a 1633 domů (viz parpedie.cz).

Podřízené štítky:

• Bílé Předměstí č. p. 1 (1921: Okresní výbor) (72)
• Bílé Předměstí č. p. 115 chudobinec (1921: město) (0)
• Bílé Předměstí č. p. 136 mlýn (1921: neexistoval) (31)
• Bílé Předměstí č. p. 137 mlýn (1921: Josef Diviš) (31)
• Bílé Předměstí č. p. 258 (1921: Boža Dvořák) (0)
• Bílé Předměstí č. p. 357 chorobinec (1921: město) (0)
• Bílé Předměstí č. p. 439 (1921: Jan Matura) (0)
• Bílé Předměstí č. p. 78 rybárna (1921: velkostatek) (6)
• Bílé Předměstí č. p. 87 mlýn (1921: Václav Jandík) (3)
• Familie (0)
• kanál Požeračka (3)
• kostel Sedmibolestné P. Marie v Pardubicích (2)
• Lhotka (0)
• Matěj a Barbora Jáklovi z Pardubic č. p. 57 (2)
• mlýnský jez v Pardubicích (8)
• Václav a Anna Jedličkovi z Pardubic č. p. 71 (2)