Roku 1862 se rozpadl občanský spolek Cassino Verein a jeho čeští členové se usnesli na založení Měšťanské besedy. Ustavena 23. 2. 1862, do jejího čela zvolen starosta města Václav Bubeník. Výbor okresním úřadem schválen 4. 3. 1863. Jejím prvním působištěm byly čtyři místnosti v hostinci Na kopečku, odkud 1. 10. 1863 přesídlila do domu č. p. 30 Staré Město v Arnoštově ul., kde pojmenování Stará beseda přežilo Měšťankou beseda samu. Dnes je zde lékárna. Obětavostí pachtýře Šípka (hostinci se také říkalo U Šípků) roku 1866 postaveno jeviště – říkalo se aréna – a zde zejména zábavní odbor, ustavený roku 1867, se staral o večery, při kterých se „Terpsychoře, Thalii aj. musám zhusta holdovalo“. Již záhy měla 210 členů. Aréna byla za poplatek 5 zlatých propůjčována také Sokolům, ochotníkům a zpěváckých spolkům. Dnem 1. 1. 1874 se Měšťanská beseda ujala vlády nad Národním domem, který město postavilo na místě Městského pivovaru na Wernerově nábřeží. Setrvala zde 18 let do roku 1892 kdy Národní dům zbořen a na jeho místě postaveno zadní křídlo nové radnice. V něm zřízen velký sál–hudební sál–dnes Společenský sál, do něhož se beseda 17. 11. 1874 nastěhovala. V zadním traktu radnice byla též Vč. hudební škola. Zejména od roku 1900 hrála beseda důležitou úlohu v rozvoji Pardubic do roku 191?, kdy záznamy o ní mizí. Svého historika nalezla v prof. reálky Josefu Wegrovi, který roku 1888 vydal Dějiny Měšťanské besedy v Pardubicích od roku 1862 do roku 1887 o 41 stranách.
Zdroj: Dr. Pavel Thein, Vlastivědná abeceda Dr. Pavla Theina. Beseda měšťanská. Dr. P. Thein ZKPP 3/1977 (viz parpedie.cz)