Viz indikační skica stabilního katastru (1839).
Viz též stará zástavba okolí dnešního Masarykova náměstí na státní mapě 1:5000 (1952) a pozdější stav téhož území (náměstí Budovatelů) na katastrální mapě 1:10000 (1969).
Popularizační glosa:
Zelené předměstí - Dlouhé neb Pražské předměstí, původně několik chalup podle cesty od Pražské brány na západ. Stará cesta z pardubického tržiště ke Kutné Hoře a Praze oživla po r. 1500, kdy Arnoštovy Pardubice pílí Viléma z Pernštejna měnily se na významné sídlo živnostenské, vylučující rolní hospodářství z městské ohrady. Prostranné dvorce měštěnínů i šlechticů, stojících ve službách zámeckých, vyrůstaly podél cesty Horské a druhé k Jesenčanům běžící (Karlovy ul.). R. 1507 dočkaly se částečné ochrany před nepřáteli úpravou valu a brány Horské u nového kostelíka sv. Jana Křtitele. Druhá brána v konci ulice Karlovy nad cestou Jesenčanskou. Za branami roubily se záhy sousedské stodoly. Hostíc při strúze mlýnské, Městské strúze, i průmyslovou čtvrť (Na Valše) mělo předměstí brzy převahu v počtu obyvatel, proto zvalo se někdy „Velikým“. R. 1518 s více než 40 sousedy zatíženými urburním platem, Bílé-Malé předměstí mělo 24 usedlíky. Do konce třicetileté války strnulo na 75 urburních gruntech, r. 1639 z největší části ohněm zkažených. V 18. stol. ujímá se pro tuto zchudlou a živořící část nový název „Předměstí Zelené“. Od r. 1845 mohutnělo výstavbou vlakového nádraží. Oblast při tomto zdroji slibného života rychle rozkvétala, zvala se „Městem novým“. Nejzápadnějším mezníkem předměstí starých Pardubic bylo rozcestí cest k Přerovu a Popkovicům (na Prahu při pozdější kapli sv. Marka). Od r. 1538, po věnování vsi Přerova obci Pardubské, stalo se město sousedem Svítkova. Jižní mez předměstí v starodávnu sahala za průsek cesty Jesenčanské z Karlovy ul. a druhé od Pernštejnského špitálu, Chrudimské, v okolí šibenice a Božích muk. Název této části „Na Skřivánku“, jest bezesporu upomínkou na Jindřicha Skřívánka, kováře, jenž v l. 1627-38 v okolí šibenice měl pole, bývalý majetek Českých bratří.
Zelené předměstí, dříve nazývané Dlouhé, nebo Pražské, podle měnících se názvů dnes Zelené brány. Železniční koridor je rozdělil na dvě části. Severní tvoří dnes nové městské centrum západně a jižně od Starého Města až k novému nádraží. Na jeho území u starého nádraží bylo r. 1883 naplánováno Nové Město, dnes zapomenuté, s dnešním nám. Čs. Legii. Jižní za Spravedlností až po Dostihové závodiště pokrýval Jesenčanský bor, oddělující území města od Jesenčan. Starší doba označovala tato místa názvy U Božích muk, U šibenice a U borů Jesenčanských. Dnes jsou zde čtvrti Skřivánek, Jesničánky, Dukla, Višňovka. Od r. 1770 je Zelené Předměstí jednou z 5 čtvrtí Pardubic. Dnes severní část patři k MO I, jižní MO V. Nové Jesenčany připojená část Pardubic od r. 1930 částí Zeleného předměstí není. Celé Zelené Předměstí dle sčítání r. 2001 mělo 31 538 obyvatel a 2 198 domů. Severní část 14 488 obyvatel, 560 domů. Jižní část 16 050 obyvatel,1 638 domů . R. 2011 celé Zelené Předměstí dle sčítání mělo 28 421 obyvatel, 2 126 domů (viz parpedie.cz)