|
|
FamiliePopularizační glosa:
Familie je původní název předměstí Slovany na východě Pardubic. V 2. pol. 18. stol.se na pardubickém panství zkoušela hospodářská reforma, při níž se panské pozemky rozdělovaly drobným zemědělcům, osvobozeným z nevolnictví, případně přistěhovaným kolonistům. Prováděl ji František Antonín šlechtic Raab, ředitel komorních panství v Čechách, dříve písař na pardubickém panství, proto nazývána raabizace. Na pardubickém panství bylo založeno na 40 nových obcí. Ani J. Sakař v Dějiny města Pardubic, ani Pardubicko-Holicko-Přeloučsko neuvádějí rok založení Familie. Bylo to kolem r. 1780 na pastvišti panského dvora Vystrkov a vznikla oddělená osada města Pardubice kilometr vzdálená od městské čtvrti Vystrkov k němuž administrativně patřila. Jméno dostala po usedlících nazývaných familianti. Bylo zde usazeno 20 českých osadníků, jejichž 16 usedlostí bylo založeno po severní straně silnice na Dašice a čtyři podél dnešní Spojilské ul., tehdy cesty k zaniklému rybníku Studánka, na jehož místě, v těsném sousedství Familie, založena samostatná ves Studánka a za studánecký lesem ves Spojil. R. 1866 Prusové okupující Pardubice pro ochranu před útokem z východu postavili do oken domů ve Familii děla a okolí opevnili zákopy. Na severu zakrátko na ulici Hraniční srostla se Studánkou. Hlavně se rozšiřovala podél východní části Dašické ulice, po r. 1900 překročila železniční přejezd, až v místě dnešní Fibichovy ulice opět narazila na hranici Studánky. Ulice souběžná s Dašickou na paměť zakladatele nazvána Rábova. Na rohu Dašické a Spojilské ul., v centru osady, stávala od konce 19. stol do 50. let 20. stol. kaplička P. Marie, o níž nejsou bližší údaje, zbytečně zbouraná při dláždění Dašické ulice. Památkou na ni je trolejbusová zastávka Slovany-U kapličky (-bez kapličky jak hlásili průvodčí trolejbusů, když ještě byli). R. 1945 byla osada přejmenována na Slovany. Domy původní osady i některé novější byl zbourány v 80. letech a na jejich místě vyrostlo družstevní sídliště Dašická.
Městský dvůr v Karlovině ulici byl r. 1788 rozdělen a stala z něj městská Familie (viz parpedie.cz).
Další informace z encyklopedie Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|