|
|
Zřícenina hradu Šostýna [ Hrad nebo zřícenina hradu ]Zbytky gotického hradu Šostýna najdeme na malém kopci cca 1,5 km jihovýchodně od středu města. Hrad byl založen mocným feudálem Jindřichem z Hückeswagenu někdy v rozmezí let 1280 - 1290. Později se stal letním sídlem olomouckých biskupů. Posledním držitelem byl vůdce husitských sirotků Jan Čapek ze Sán. Šostýn tedy existoval velice krátkou dobu, jeho zánik je připisován husitským válkám ve 20. letech 15. století. V té době hrad velice utrpěl, jeho obyvatelé ho navždy opustili a zcela zchátral. Naposledy je o něm zmiňováno roku 1467. O mnoho let později (1813 - 1844) dal jeho zbytky tehdejší majitel kopřivnický zeman Raška rozbořit a materiál byl použit ke stavbě továrny na hliněné zboží v Kopřivnici. Od roku 1935 se zde začalo s prováděním vykopávek. Odkryty byly základy hradu a počet nálezů jde do tisíců. Největším objevem je tzv. Šostýnská Venuše a záhadný reliéf hlav muže a ženy. Mnoho nálezů je možno vidět v Muzeu Fojtství.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|