Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (11:07 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Městské hradby v Uherském Hradišti [ Hradby nebo ohradní zeď ]

Městské hradby

Uherské Hradiště bylo založeno v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. na strategicky významném ostrově v řece Moravě, k jehož obrannému potenciálu významně přispívala okolní močálovitá krajina a také městské opevnění. Nejstarší hradby tvořil zemní val s palisádou, od poloviny 14. století byly budovány hradby kamenné. Hradební systém postupem času tvořily dvě hradební zdi - vnitřní a vnější, mezi nimi byl vodní příkop napájený vodou z řeky Moravy. Vnitřní hradební zeď úzce obepínala střed města, její součástí byl předsunutý příkop, do něhož vystupovalo 7 věží (3 válcové, 4 hranaté). Hradební zeď dosahovala šíře až 150 cm, výška byla rozdílná podle úrovně terénu (přibližně kolem 400 cm). Komunikaci s okolím umožňovaly 2 brány (Kunovská a Staroměstská), k nimž později přibyla třetí menší brána (Zadní, Královská, Matyášova).

Středověká hradba byla ve 2. polovině 17. století doplněna vnější hradební zdí. Stalo se tak po roce 1655, kdy bylo Uherské Hradiště prohlášeno za jednu z moravských zemských pevností a byla pro něj naplánována výstavba moderního bastionového opevnění v duchu zásad novoitalské a staroholandské inženýrské školy. Stávající středověké opevnění bylo ponecháno beze změny, aby plnilo pomocnou funkci druhého obranného okruhu. Do předpolí středověké hradby byla v několika stavebních etapách, počínaje rokem 1660, vybudována vnější hradba s 11 bastiony (sv. František, Marie Terezie, sv. Karel, Bonomo, sv. Jiří, sv. Šebestián a Roch, sv. Antonín, sv. Ignác, Stubenberg, Wallis, sv. Josef). Opevňovací práce probíhaly až do poloviny 18. století. Po celou dobu trvání hradišťské pevnosti ( do roku 1782) byly hradby neustále zdokonalovány, o jejich kvalitě svědčí i ta skutečnost, že město nebylo nepřáteli nikdy dobyto. Po zrušení pevnosti se město postupně rozrůstalo i za hradby, které byly postupně bourány. Do dnešních dob se dochovaly již jen jejich pozůstatky na několika místech ve městě. Část vnitřní hradební zdi se dochovala u Matyášovy brány, další na konci Dlouhé ulice, kde původně stávala jedna z válcových věží, poslední pozůstatky zdi pak vidíme u Galerie Slováckého muzea. Z vnějšího opevnění zůstaly zachovány pozůstatky tří bastionů - sv. Františka (za Měšťanskou besedou).

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.SlovackeMuzeum.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 05.04.2004 v 13:27 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz