|
|
Malá Bystřice [ Město nebo obec ]Obec Malá Bystřice leží uprostřed Vsetínských vrchů jižně od údolní přehrady Bystřička v nadmořské výšce 385 - 744 m. Katastr obce zaujímá rozlohu 18,32 km2 a ve 110 domech žije 340 obyvatel.
Nejnižším bodem obce je hladina údolní přehrady Bystřička (část katastru prochází koncem přehrady) a nejvyšším je Prostřední vrch (744 m). Turisticky významný je vrch Santov, o kterém se zpívá i ve známé valašské lidové písni (Na Santově kopec, roste tam jalovec).
Název obce se v českých a německých pramenech objevuje ve formě z Bystřiček (1629), Na Bystržicžkych (1675), Klein Bystrzytz (1718), Klein Bystrzitz(1751), Klein Bistritz, Bystřička (1782), v místním nářečí Malá Bystřica (malobystřický). Název je odvozen od říčky Bystřice, tj. říčky s prudkým, bystrým tokem.
V pečetním poli staré obecní pečeti byly dvě zkřížené sekery (nebo motyky) a čtyři hvězdy. Dne 6. 12. 1999 byl obci udělen obecní znak - na zeleném štítě je kosmo položená zlatá sekera, křížem přeložená zlatou motykou, provázené čtyřmi čtyřhrotými hvězdami. Obdobnou symboliku nese i obecní prapor.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 29.11.2021 v 12:07 hodin
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|