|
|
Historie obce Chomýž [ Historie (archivní dokument) ]Podle pověsti obec Chomýž již stála při vpádu Tatarů na Moravu v roce 1241. Bývala prý mnohem větší a lidnatější. Měla i svůj vlastní kostel. První doložené písemné zmínky o Chomýži však jsou datovány rokem 1365. V té době již náležela třetina vsi k panství Bystřickému, třetina k panství Holešovskému a třetina k hradu Křídlo. Pan Boček z Kunštátu kupuje 1/3 vsi i s lesy, nato ji postupuje svému bratrovi Vilémovi a ten pak odkoupil od pana Vlka z Dobrotic i hrad Křídlo a to vše ve vzpomínaném roce 1365. Po smrti bratrů z Kunštátu se roku 1374 dostává hrad křídlo do držení pana Ctibora z Cimburku. Po zničení hradu Husity v roce 1423 patřila celá obec k panství Bystřickému a od roku 1763 do roku 1845 k panství Holešovskému, kdy tu bylo zřízeno dědičné valašské fojtství. V osmnáctém století má obecní pečeť nápis "OA :CHOMISCH: 1779, znak - nějaké kvítko ve štítě a nad ním korunku".
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|