|
|
Mikulovská vinařská oblast [ Vinařská oblast ]Mikulovská vinařská oblast je celkovou rozlohou vinic 2.600 ha největší v naší České republice. Mikulovská vinařská oblast patří k nejteplejším místům jižní Moravy. Terén je převážně rovinatý, výjimku tvoří vrchy Pálavy, což je nejsevernější výběžek vápencových Alp. Na vápenitém a pískovém podloží oblasti se pobře daří převážně bílým odrůdám jako je Ryzlink rýnský a vlašský, Sauvignon a Chardonnay.
Šlechtitelská stanice v Perné připravuje další novošlechtěné odrůdy, jako jsou Aurelius a Pálava nebo z Německa dovezený Kerner. V poslední době se začíná úspěšně experimentovat s Merlotem a Cabernetem Sauvignon.
Turisticky nejznámější a nejmalebnějším místem oblasti je Lednicko-Valtický areál, kde se nachází i prestižní vinařská škola, spolupracující s vídeňskou vinařskou školou.
Mikulovská vinařská oblast - Vinařské obce
Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Nejdek, Nová Ves, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Úvaly, Valtice, Vlasatice, Vranovice
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|