|
|
Strážnická vinařská oblast [ Vinařská oblast ]Strážnická vinařská oblast leží na svazích Bílých Karpat. Výhodou oblasti je jílovitá půda, která dokáže zadržet vodu a dává révě vláhu i v teplých suchých dnech. Rozloha Strážnické vinařská oblasti je 600 ha. V minulosti se tu pěstovala i odrůda Kadarka bílá, zvaná Frašták. Z dnešních odrůd révy vinné dosahuje nejvyšší kvalitu Rulandské bílé, ale vysoce hodnocené je i Rulandské šedé, Muller-Thurgau a Chardonnay.
Město Strážnice má mnoholetou tradici v pěstování i výrobě vína. Vždy to bylo středisko obchodu, protože Strážnice mělo mnoho výsad při čepování vína ve městě.
Dalším známým vinařským střediskem oblasti je obec Blatnice pod sv. Antonínem, kde se vyrábí proslulé známkové víno Blatnický Roháč.
Strážnická vinařská oblast - vinařské obce
Blatnice, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Ostrožská Lhota, Petrov, Radějov, Strážnice, Sudoměřice, Tasov, Tvarožná Lhota, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|