|
|
Uhersko-hradišťská vinařská oblast [ Vinařská oblast ]Uhersko-hradištská vinařská oblast je nejvýchodnější a nejsevernější oblastí Moravského regionu. Svojí rozlohou 165 ha je i nejmenší. Vinice jsou roztroušeny po kopcovém terénu a nevytváří žádný větší ucelený komplex. Víno díky poměrně vysoké nadmořské výšce dozrává velmi pomalu a díky tomu se v hroznech mohou vytvářet aromatické látky. Proto jsou místní vína chuťově i aromaticky jedinečná a nezaměnitelná.
Vápenité půdní podloží vyhovuje především pro pěstování odrůd Muller-Thurgau a Muškát. Nalezneme zde i červené odrůdy vína, které hlavně ve Zlechově dozrávají do vysoké jakosti a jsou vhodné na archivaci.
Uherskohradišťská vinařská oblast - vinařské obce
Babice, Bílovice, Boršice u Buchlovic, Břestek, Buchlovice, Hluk, Hradčovice, Hustěnovice, Jalubí, Javorovec, Kněžpole, Kudlovice, Kunovice, Mařatice, Medlovice, Mistřice, Modrá, Napajedla, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Popovice, Sady, Spytihněv, Staré Město, Stříbrnice, Sušice, Topolná, Traplice, Tupesy, Uherské Hradiště, Velehrad, Vésky, Vlčnov, Zlechov
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|