Nad Dolními Věstonicemi, pod Dívčím hradem se tyčí k nebi skupinka tří skal. Tři panny se jí od nepaměti říká a jen málokdo ví proč. Smutný příběh se k tomuto místu váže, který měl navíc neblahý vliv pro celý kraj. Zavdal totiž příčinu k jednomu ničivému tatarskému vpádu.

Daleko na východě žila mladá tatarská princezna. Byla krásná, díky tatínkovi bohatá a zdálo by se, že jí nic neschází. Ona však umírala touhou poznávat daleké kraje na západě, o kterých tolik slyšela od přivlečených otroků. Chán o nějaké cestě nechtěl zprvu ani slyšet, ale dcera ho časem, jak už to bývá, uprosila. Dokonce se jí podařilo prosadit, že nepojede jako princezna s průvodem, ale jen se dvěma komornými a svým pejskem. Tatíček jí přidal na cestu dva nejlepší vojáky, truhlu zlata a princezna vyrazila mezi barbary.

Cesta byla dlouhá, neštěstí se jí vyhýbalo, poznávala lid až v pořádku dorazila do Dolních Věstonic. Hledala nocleh a tak zavítala i na hrad na blízkém kopci. Lakomý hradní pán ji nechtěl ani přijmout, když mu však nabídla, že za nocleh zaplatí, nechal ji uvést do jedné komůrky. Dál jí nevěnoval pozornost. Ale jenom do té doby, dokud nepřiběhla služka a nevyprávěla mu, že viděla klíčovou dírkou, jak si paní přepočítává zlaťáky, kterých má prý plnou truhlu. Chamtivému rytíři se zrodil v hlavě nekalý plán a v noci přepadl s několika pacholky princeznu, zabil ji i její komorné a hodil je z hradeb. Vojáci se sice snažili, ale podlehli přesile a tak tak se jim podařilo uprchnout.

Ráno, když se hradní pán podíval z okna ztuhnul. Tři ženské postavy a jejich psík zkameněly a vzhlížejí k němu vzhůru. Každý den mu připomínaly jeho hrozný čin. Rytíř to dlouho nevydržel a za čas se z toho pomátl na rozumu. Nic mu nebylo platné ukradené zlato.

Dva zranění vojáci se vrátili v pořádku k chánovi a pověděli mu smutnou zprávu. Okamžitě byli pověšeni a chán se vydal pomstít svou jedinou dceru. Že si však špatně zapamatoval popis hradu, vyplenil jich cestou pěknou řádku. Nakonec však došlo i na ten správný. Chán rozbořil hrad a rytíře nechal krutě umučit. Mrtvé dceři tím ale nepomohl a od té doby se hradu nad Věstonicemi říká Meidberg, čili Dívčí hrad.