|
Lysá hora - co říkají pověsti? [ Pověst ]Lysá hora - co říkají pověsti? Z knihy Pověsti a legendy Moravy a Slezska - Jiřina a Jaromír Poláškovi Lysá hora je prý naplněna vodou až po okraj a voda se rozlije a všechno zatopí, až lidé dovrší svoje hříchy a přijde soudný den. Od věků ukrývá Lysá hora ve svém nitru Černé jezero a po staletí shlíží smrky na jejím vrcholu dolů mezi daremné a prostopášné lidi, kteří se snaží zbohatnout na darech přírody. Také v Lysé hoře je ukryto vojsko bájných slezských rytířů. Dokud nad horou ještě krouží havrani, nenastal ten pravý čas. Až se rozletí do dolin, tu z Lysé hory vyjedou rytíři na koních a budou bojovat s nepřítelem. Jedenkrát ročně na sv. Jana udeří tambor do bubnu a vojsko pak spí dále. Na Lysé hoře hluboko v jejím nitru je tajemná podzemní jeskyně s velikým pokladem, který hlídá obrovitý had, o němž nikdo neví, kde je přesně ukryt. V této jeskyni též sídlila čarodějnice "divá Hana". Když Juráš zrádně zabil Ondráše a ostatní zbojníci byli chyceni nebo pověšeni, ujala se Hana hlídání Ondrášova pokladu. Jeden z chycených zbojníků prozradil na mučidlech tajný úkryt pokladu na Lysé hoře a zakrátko bylo do hor vysláno vojsko , aby čarodějnici a její jeskyni vypátralo a pokladu se zmocnilo. Když vojáci toto divé zákoutí na Lysé obklíčili a opatrně se blížili ke vchodu do jeskyně, na skále nad jeskyní se ozval strašlivý skřek čarodějnice Hany. Hana jim zahrozila pěstí , začala čarovat a v tu chvíli sjel z oblohy blesk, zaduněl hrom a veliká skála se dala do pohybu i se starou čarodějnicí. Ta se zřítila do podzemní propasti a kamení uzavřelo vchod do tajné podzemní skrýše. Duch čarodějnice Hany se v okolí Ondrášovy díry zjevuje v podobě velikého hada se zlatou korunkou na hlavě. Ondrášův poklad je prý schován v Ondrášově jeskyni na Lukšinci nad obcí Malenovice. Ondrášova jeskyně je hluboká 34,5 m a ústí v této hloubce do komory 4x5 metrů. Celková délka průlezných prostor je na všech úrovních 217 m. Malá Ondrášova jeskyně je hluboká 5,7 m a dlouhá 10,5 m Studená jeskyně má délku 10,5 m a je vyplněna sutí. Jiná pověst říká, že bájný had se zlatou korunkou žil na severozápadních svazích Lysé hory, pán všeho tvorstva v horách. Kudy se plazil, vypálil dnešní louky a paseky. Býval největším nepřítelem pytláků a zlodějů, kteří strojili lesní pych a kradli dřevo. Na Lysé hoře stávala kaplička. Možná by stála dodnes, kdyby do ní nevešel neuvázaný kůň, a v kapličce se neotočil a nepřivřel za sebou dveře. Ty pak nešly zvenčí otevřít a protože nechtěli nechat koně pojít, museli ji zbourat. Na Lysé hoře se slétaly čarodějnice z celého Slezska a pořádaly svoje reje a sabaty, kterých se účastnil i Lucifer s dalšími čerty. Každého zabloudilce utancovali k smrti. (Proto letos 1. května již tradiční turistická akce- Slet čarodějnic na Lysé hoře).
AKTUALIZACE: správce systému (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 151, 19.04.2024 v 11:36 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|