|
Hotel Lázně Zlín - Kostelec [ Lázeňské zařízení ]Historie lázeňské léčby v Kostelci u Zlína Když pan hrabě Kristian Seilern Aspang, jeden z významných úředníků vídeňského dvora,koupil v roce 1724 panství Lukov, netušil, jaké bohatství je v pramenech na pozemcích kosteleckého občana Jana Zbořila. Teprve když se o pramenech v místní kronice 1742 psalo, že jejich voda léčí - "otokem a dřením údy stižené a zdravé chrání před onemocněním" - lukovská vrchnost za jejich pronájem odpustila panu Zbořilovi jednodenní robotu. Později hrabě Jan Bedřich Seilern vepsal toto panství do zemských desek jako své panství a když vídenští lékaři potvrdili léčebné účinky vody zdejších pramenů, postupně vystavěl lázeňské budovy a zámek Lešnou ve stylu doznívajícího baroka. Lázně sloužily nejdříve pouze vrchnosti a největšího rozsahu dosáhly, když je vlastnil v letech 1899 - 1908 kroměřížský lékař J. Kovář a manželé Mašláňovi. Lázně byly přebudovány na moderní léčebné středisko, které se stalo společenským sídlem kraje. Provozovány byly v průměru pro padesát pacientů, až do začátku druhé světové války. V roce 1936 projevil o koupi lázní zájem Tomáš Baťa, který také nechal slavnému architektovi té doby panu Janu Kotěrovi vypracovat studii k výstavbě nového léčebného pavilonu, ale realizaci projektu přerušila světová válka. Během války byla zcela zdevastována hlavní lázeňská budova s kuchyní a ubytováním, která po válce musela být odklizena. Po obnově tyto státní lázně přešly do správy tehdejšího krajského ústavu národního zdraví. V roce 1964 koupil n.p. Vítkovice nejen lázně, ale i okolní pozemky a výstavbou ubytovacího objektu hotelového typu se vytvořilo v Kostelci rekreační středisko. Tím se utlumila lázeňská péče a lázně v Kostelci ztratily pro veřejnost v rámci zdravotní péče svůj význam. Nakonec byly lázně Kostelec vyškrtnuty ze seznamu československých lázeňských míst. Pouze omezený počet pacientů ročně ze zlínského regionu se podle smlouvy s městem Zlín a Vítkovicemi léčilo v Kostelci. Dřívější lázeňské vily, postavené ve slohu Jurkovičovy architektury, známé z lázní v Luhačovicích, byly při stavbě hotelu zdevastovány a ke škodě lázní i škodě stavitelské, nakonec zbořeny. Nový majitel tohoto rekreačního objektu - společnost s r.o. ZLÍNSAT, která je vlastníkem lázní i hotelu od února 1994, se rozhodla navázat na dlouholetou tradici lázeňství v Kostelci a cílevědomě obnovuje všechno pro lázeňskou péči s využitím zdejších léčivých pramenů. Již od samého počátku léčby, ze 6 studní, z nichž se brala voda, bylo zřejmé, že prameny v kapli "Marie Magdalény" a "Pod vilami" jsou na minerály bohatší, než z ostatních studní. Z provedeného průzkumu referenční laboratoře MZ ČR víme, že tyto studny jsou léčivé prameny, bohaté na léčivý sirovodík. V roce 1996 byly provedeny nové pokusné vrty a ukázalo se, že nový vrt, který je situován blízko studně "Pod vilami", vykazuje více sirovodíku než původní studna a mohutností umožňuje odběr léčivé vody 2x vyšší, než je odběr z obou současných zdrojů. Další výhodou je skutečnost, že tento hlubinný vrt dává záruku, že nebude kontaminován nežádoucími nečistotami z vnějšího okolí vrtu. Nejsou to jen léčivé účinky vody, ale také lázeňské prostředí mezi obcemi Zlín a Kostelec, v předhůří vizovických a hostýnských vrchů, s dobrými celoročními klimatickými podmínkami, které pomáhá při lázeňské péči. Procházky mírně zvlněnou krajinou, s výhledy do okolí, čistota vzduchu srovnatelná s prostředím jiných českých lázní, kde se běžně léčí i choroby horních dýchacích cest, přispívají k příjemnému pobytu v lázních. Zpráva měřící stanice OHS, která měří již více jak deset let množství hmotných nečistot, kysličníku uhličitého a oxidu dusíku dokazuje, že dlouhodobě jsou hodnoty tohoto znečištění pod limitem zdravého léčebného ovzduší. Po zhodnocení příznivých přírodních podmínek a po uznání přírodních léčivých zdrojů nic nestálo v cestě požádat MZ ČR o obnovení lázeňské léčby v Kostelci u Zlína. ČIL MZ ČR projednal žádost společnosti s r.o. ZLÍNSAT a po shlédnutí objektu pro ubytování a stravování, posouzení technického vybavení a personálního obsazení tohoto pracoviště, dal v listopadu 1995 souhlas s provozováním příspěvkové lázeňské péče pro skupinu VII - 2, 3, 8, 9, 10, 11, 12 a v roce 1997 také komplexní lázeňské péče pro skupinu VII - 8, 9, 10, 11 indikačního seznamu. Jde o lázeňskou péči k léčení zejména chorob revmatických, bolestivé syndromy šlach, úponů, burz, podkožní tkáně, tuku a kosterních svalů, včetně postižení prací s vibrujícími nástroji, mimokloubní celkový revmatismus. Dále se léčí Coxarthrosa, Gonarthrosa, Arthrosy a polyarthrosy s postižením ručních a nožních kloubů, ostatní seronegativní spondylarthritidy, psoriatická arthritis, Reiterův syndrom, Bechtěrevova choroba a další onemocnění pohybového aparátu. Nový vydatný a bohatý vrt otevřel v roce 1996 možnost léčby také kožních chorob. Po opětovném posouzení podmínek Lékařskou komorou ČR a Českého inspektorátu lázní Ministerstva zdravotnictví ČR je ve Zlíně-Kostelci povolena lázeňská péče příspěvková i komplexní ve skupině X / 1 - 6 indikačního seznamu. Jde o lázeňskou péči k léčení zejména atopického exému, psoriasis vulgaris, psoriasis generalisata et arthropatica /lupénky/, chronické dermatózy a toxické kontaktní dermatitidy, exémy profesionálního původu v soustavném odborném léčení apod. Kdo může předepsat ambulantní nebo lázeňskou péči v Kostelci ? Ambulantní lázeňskou péči může po posouzení zdravotního stavu pacienta v uvedených indikacích předepsat každý odborný lékař. Lázeňskou péči předepisuje obvodní, popř. odborný lékař a schvaluje ji revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny. Dnes chceme pro veřejnost z tohoto nestátního zařízení za podpory Městského úřadu ve Zlíně a Ministerstva zdravotnictví ČR vybudovat moderní lázně, které se stanou jedním z lázeňských míst ČR a budou sloužit především české klientele.
KONTAKTNÍ ADRESA:Hotel Lázně Zlín - Kostelec Kostelec 763 14 Zlín-Kostelec Česko (CZ) fax: (+420) 577 914 314
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|