Z historie roztockého vinařství

Roztocké vinařství má hlubokou a bohatou tradici danou výhodnou polohou těchto míst, patřících k relativně nejteplejším v Čechách. Pěstování vinné révy zde zavedl v sedmdesátých letech 9. století první přemyslovský křesťanský kníže Bořivoj se svojí manželkou kněžnou sv. Ludmilou, kteří založili v sousedství svého sídla Levohradeckou a Mělnickou vinici, která se stala pramátí českého vinařství.

Vinnou révu přivezl do Čech kníže Bořivoj po svém pokřtění na velkomoravském Svatoplukově sídle, s mnoha potřebnými dary k zavedení křesťanské bohoslužby, včetně mešního vína a vinných sazenic.

Od 12. století připadla a byla obhospodařována Hradecká vinice benediktinkami z prvého českého ženského kláštera na Pražském hradě. Levohradecká vinice zanikla v 19. století a zůstala ve známosti pomístních názvů "Nad a pod Hradeckou vinicí". Pro svojí výhodnou polohu by si zasloužila obnovu.

Druhá nejstarší vinice "Matky Boží" vznikla na sklonku 10. století, přičiněním nejstaršího mnišského kláštera benediktinů Břevnov u Prahy, založeného biskupem sv. Vojtěchem v roce 993. V Roztokách měl břevnovský klášter svůj majetek darovaný Přemyslovci. V sousedství roztocké vodní tvrze za Únětickým potokem ke Praze stával opatský dům a hospodářství opata břevnovského kláštera. Oba nejstarší české a vůbec první řeholní řády v tomto kraji byly hojně obdarovány půdou i poddanými od přemyslovských knížat. Vinice "Matky Boží" se rozkládala na jižních svazích okraje Tichého údolí. Její název byl po staletí zachován a napsán nad vchodem přestavěné vily čp. 81 "U Matky Boží".

Ve 14. století dal rozšířit tuto vinici, až za polovinu Tichého údolí, císař římský a král český Karel IV., který také založil o něco dál Velký rybník s mohutnou, dodnes zachovanou hrází, pod ní mlýn a viniční grunt s lisem a nedaleko viniční sklepy.

V zápise z roku 1453, kterým král Ladislav Pohrobek, po úmrtí pražského měšťana Reinharda a držitele roztocké tvrze, daroval Roztoky Fridrychovi z Donína, jsou zde zaznamenány tři vinice. Vinice jsou uvedeny ve všech trhových smlouvách až do roku 1623, kdy Roztoky koupil místodržitel Karel z Lichtenšejna, v majetku jehož rodu zůstaly do roku 1803.

Koncem 17. století zvelebil viničné a celkové hospodářství zemědělský podnikatel rytíř David Boryně ze Lhoty na Mikovicích a Roztokách, pohřbený v levohradeckém kostele. Hradecké a roztocké víno bylo dodáváno na roztocký zámek, Pražský hrad a do pražských měst a klášterů.

Památku na roztocké vinařství dokládá několik vinných sklepů v Tichém údolí, sklep "U Vošahlíků-Vacků" s příslušným nářadím. Uchovaly se zde i sazenice révy "Isabela", kterou neničí révokaz, netrpí padlím a jinými škůdci. V 70. letech 20. století ji namnožil pan učitel Jan Šimků, kterému za 3 roky dala první hrozny.

Roztoky se svým okolím a dolním Povltavím mají více než tisíciletou tradici českého vinařství od pražských Vinohradů, Petřína, svahů Pražského hradu přes Troju, Podhoř až ke Kralupům nad Vltavou, k Tuchoměřicím, Okoři a Budči. V této krajině celé tisíciletí přečkala dodnes rodící vinice v Dole u Libčic, v sousedství Včelařského ústavu.

První roztockou vinárnu před 1. světovou válkou otevřel syn starosty městyse Roztok Matěje Vošahlíka v objektu zbouraném v 50. letech, proti bývalé lékárně v Nádražní ulici. Další vinárna byla provozována koncem 20. let ve sklípku Malé Sakury čp. 81. Provoz vináren a 18 roztockých a žalovských restaurací se dvěma věhlasnými hotely Maxmiliánka a Sakura, byl podmíněn oblíbeností letoviska a výletním cílem Pražanů, návštěvníků i cizinců, kteří na Levém Hradci a v Roztokách, s přírodními a památkovými zajímavostmi, nacházeli oázu klidu a pohody. Obliba těchto míst znovu prožívala renesanci pohostinnosti po 2. světové válce.

V roce 1953 bylo započato s obnovou zdevastovaného zámeckého areálu, vybudováním muzea a v roce 1967 byla otevřena zámecká vinárna. V 90. letech se začíná opět oživovat turistický ruch a společenský život. I bohatá vinařská tradice v Roztokách ožívá, díky nově vybudované vinárně na historických místech vinného sklepa v Tichém údolí.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.VinneSklepy.cz