|
Rozhledna na Hostýně [ Rozhledna nebo věž ]Svatý Hostýn byl už od 19. století známým poutním místem. V roce 1897 jej navštívil císař František Josef I., na jehož počest byla o rok později (1898) postavena kamenná rozhledna. Rozhledna byla slavnostně otevřená 14.9.1898 a sloužila jako rozhledna i jako kaple. Její zajímavý půdorys tvoří dvě nestejně velké kružnice. V té větší je umístěna kaple Svatého kříže a v té menší se nachází schodiště na vyhlídkovou plošinu. Nad ní se tyčila malá dřevěná věžička s dalším ochozem a špičatou střechou. V době První republiky byla věžička sundána a velký ochoz byl opatřen střechou. V letech 1957 - 1971 rozhledna sloužila jako TV převaděč. V roce 1987 se rozhledna opět otevřela veřejnosti. Ochoz byl opatřen okny a zastřešen. Tato podoba rozhledny vydržela dodnes. Literatura: J. Nouza - Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, nakl. 555, Liberec, 1999, str. 137 Stav: V provozu Mapa KČT: 94 Hostýnské vrchy
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|