|
|
Rozhledna Štěpánka [ Rozhledna nebo věž ]Udržovaná kamenná a cihlová rozhledna z roku 1892 se nachází na vrchu Hvězda ve Vilémovské vrchovině Krkonošských rozsoch u Příchovic.
Někdy je rozhledna místně nazávána po kopci na kterém stojí - Hvězda. Výstavba rozhledny byla provázena různými problémy. Zahájení výstavby proběhlo v roce 1847, stavba byla zahájena a následně přerušena. Dostavba rozhledny byla realizována až v roce 1888.
Rozhledna byla slavnostně otevřena 14.8.1892. Od roku 1847 nese název Štěpánova výšina podle arcivévody Štěpána.
Rozhledna je vysoká 20 m, z jejího vrchu je kruhový výhled na české i polské Jizerské hory a Krkonoše.
Přístup k rozhledně: pěšky - značené turistické trasy z Tanvaldu, Kořenova a Příchovic
autem - lze dojet k chatě Hvězda asi 300 m pod vrcholem kopce.
Poloha: 4 km na východ od Tanvaldu, 5,5 km jihozápadně od Harrachova.
Stav: V provozu.
Literatura:
Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, Nakladatelství 555 Liberec, 1999, str. 36
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|