|
|
Hrobka rodu Buquoy [ Hrob, hrobka nebo mauzoleum ]Buquoyská hrobka byla postavena v letech 1890 - 1892 v pseudogotickém slohu podle návrhu architekta Josefa Schulze z Prahy.
Hrobka je orientovaná stavba s pětibokým presbytářem, na jižní straně umístěn šnek do zvonice. Je zděná z atypových polévaných cihel, tympanon portálu kaple je obložen mozaikou podle výtvarné předlohy Maxe Švabinského.
Hlavní loď je čtvercová, překlenutá jedním polem hvězdové klenby s hruškovitě profilovanými žebry ukončenými na příporách. Boční lodě jsou sklenuty segmentově. Zdivo obvodových konstrukcí prolamuje šest oken s gotickými kružbami, zasklenými katedrálním sklem. V místě proniku střešních ploch hlavní a příčné lodě je osazena sanktusníková věžička se zvonicí. Předsíň, otevřená osově i na boční schodiště, je zaklenuta jedním polem křížové klenby.
V presbytáři je pět nik, pod bočními loděmi další čtyři niky pro uložení rakví. Pod kaplí je pod úroveň terénu zapuštěna krypta, opakující v zásadě dispozici kaple. V tympanonu portálu krypty je velký znak rodu Buquoy.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|