Obec Ševětín se rozkládá při dříve významné komunikaci spojující Linec s Prahou. Vesnice je součástí až sem zasahujících Pšeničných Blat. Nejstarší ševětínskou památkou je raně gotický farní kostel sv. Mikuláše, stojící v severovýchodní části náměstí. Název obce, který zněl původně Šebětín, se odvozuje od osobního jména Šebata či Šebestián.

O starém osídlení Ševětínska svědčí na šedesát slovanských mohyl, nacházejících se přibližně dva kilometry západně od obce. Datují se do střední doby hradištní, to je do 9. století. Otázka prvního písemného dokladu existenci vesnice je dodnes sporná. V roce 1228 potvrdil český král Přemysl Otakar I. latinskou listinou Anežce, abatyši kláštera u sv. Jiří na Pražském Hradě, kromě jiných vesnic i držbu Ševitínska na Prácheňsku. Tento údaj byl dlouho vztahován ke zdejší obci. Je však pravděpodobnější, že se jednalo o dnes již zaniklou obec Ševětínsko u Horažďovic. Odpovídalo by tomu i její umístění v oblasti Prácheňska. Celý problém není dosud jednoznačně rozřešen.

Průkazná je proto až zmínka v konfirmačních knihách pražské arcidiecéze k roku 1356. Další zmínky o farnosti se objevují i v registrech papežských desátků.

Ševětín náležel do lomnického panství, jehož majitel rytíř Ješek z Kosovy Hory dosadil v roce 1360 na zdejší faru kněze Jiříka, nástupce po zemřelém faráři Mikulášovi. O třináct let později směnil Jiřík zdejší faru s knězem Václavem za obročí v Lomnici nad Lužnicí.

V roce 1382 přešlo lomnické panství do rukou českého krále Václava IV. Za husitských válek bylo panství obsazeno husity a spravoval je hejtman Jan Roháč z Dubé. Katolickému šlechtici Oldřichovi II. z Rožmberka se podařilo Lomnici získat v roce 1435. Připojil zdejší statky ke svému třeboňskému panství a jeho součástí zůstal Ševětín až do zrušení vrchnostenské správy po roce 1848.

V neklidné době vlády krále Jiřího z Poděbrad trpěl Ševětín od drancujících vojenských oddílů a byl nakonec v roce 1470 vypálen. Zdejší kněz se musel schovat v opevněné Třeboni. Od roku 1516 probíhala stavba nedalekých rybníků Dubenského a Žáru, navržených Štěpánkem Netolickým. K roku 1518 čítal Ševětín podle urbáře panství třeboňského 12 osedlých. Nejednalo se o celkový počet obyvatel, ale pouze o množství hospodářů, vlastnících zde grunt.

Slavným obdobím Ševětína byla klidná doba prosperity za vlády posledních Rožmberků. V roce 1585 se ve vsi usadil na Vávrově statku se zájezdní hospodou známý renesanční básník Šimon Lomnický.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.sevetin.cz