|
O naší historii [ Historie (archivní dokument) ]Cestou ze Strakonic do Prachatic se snad každý obdivovatel šumavského podhůří zastaví ve Vlachově Březí. Uprostřed území mezi řekou Volyňkou a Blanicí vzniklo v časech staré kolonizace české původní březské panství. Mohutný masiv vrchu Hradiště i sedm okolních rybníků tvoří nenapodobitelný rámec tohoto města. 0 jeho dávném osídlení svědčí i nález nádoby staré 5000 let. První písemné zmínky o osadě Březí se datují rokem 1274. Počátkem XV. století bylo panství březské v držení rodu rytířů z Malovic. Po jednom z nich Vladislavovi - krátce Vlachovi dostává osada své nynější jméno. Snad také proto, aby se odlišila od mnoha jiných Březí v české zemi. Poslední mužský potomek z rodu Malovců - Oldřich se velkou měrou zasadil o to, že v roce 1538 povýšil král Ferdinand 1. Vlachovo Březí na městečko a udělil mu právo používat znak, právo pečeti a právo konání tří výročních trhů. Památku Oldřicha Malovce připomíná mramorový náhrobek ve zdejším kostele. Březské panství střídá své majitele a i jeho lid pociťuje neblahé důsledky třicetileté války. Po ní získává vlachovobřezské statky hrabě Karel Leopold z Millesima. Na jeho podnět vytváří italský stavitel Lorenco novou podobu chrámové lodi s věží ve stylu pozdní renesance. V tomto čase začíná znovu vzkvétat soukenický cech. Zdejší soukeníci patřili pak téměř po celá další dvě století k nejuznávanějším z místních cechů. O jejich dílo byl velký zájem v tuzemsku, v rakouském Linci i v německém Pasově. Za vlády rodu Dietrichsteinů byly postaveny ke kostelu dvě kaple a vystavěn zámecký pivovar - to vše již v barok ním slohu. V roce 1858 přechází Vlachovo Březí do majetku Herbersteinů - což byl poslední šlechtický rod, který tyto statky vlastnil. Rozkvět městečka v 19. století vrcholí rokem 1868, kdy císař František Josef I. uděluje Vlachovu Březí městská práva. V této době žije ve městě také nejvíce obyvatel v historii - téměř 3000, včetně více než stočlenné židovské obce. Uplynulé století přináší městu rozkvět hospodářský, obchodní i kulturní. Tady si připomeňme zdejšího rodáka Josefa Drechslera - hudebního skladatele a pozdějšího kapelníka vídeňského Burgtheatru. Vpravdě národním buditelem se stal Jan Vlastislav Plánek, truhlářský mistr a majitel 1. knihovny ve městě. Vlachovo Březí se stalo inspirujícím místem pro básníka Jana Nerudu. Svůj plodný život zde dokončil Jakub Bursa - tvůrce štítů selského baroka. Narodil se tu malíř Jan Matulka, který však došel světového uznání až ve Spojených státech. Osobnosti tří generací malířského rodu Bošků, pana prof. Josefa Brože, ak. mal. Václava Boukala a početné řady nejmenovaných obchodníků, zpěváků a muzikantů nás přivádějí až k dnešku.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Urban bývá studený pán. Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná. Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění. Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho. Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně. Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína. Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jast pěkný čas, dobré víno bude. Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jast, takový podzimek následovati má.
|
|
25.5.2001: Sněmovna zvolila všech patnáct členů Rady ČT.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|