|
Historie obce Chotoviny [ Historie (archivní dokument) ]Nejstarší písemná zmínka o Chotovinách pochází z 2. července roku 1266. Ve sporu Hynka z Vlašimě a Racka z Tožic se totiž připomíná svědek Bořislav z Chotovin a později roku 1318 i Řivín z Chotovin. Chotoviny, ale byly zřejmě osídleny podstatně dříve. Poznámka ve farní kronic z roku 1765 říká, že místní římsko-katolický kostel byl postaven již v letech 990 až 1000. Důkazem tohoto tvrzení jsou i nálezy lidských kostí a bronzových náušnic, jež se našly v okolí kostela ve dvacátých letech našeho století. Kostry patřily podle archeologů už prvním křesťanům z 9. až 12. století. Na území dnešní obce se nacházely dvě osady. Chotoviny na kopci okolo kostela a Vlkančice jižně od stávajícího zámku. Časem obě vsi splynuly a od 16. století se používá jednotný název Chotoviny. Vesnici Chotoviny i s dvorem dal roku 1345 král Jan Lucemburský za dluhy pánům z Rožmberka a v jejich držení zůstala až do 16. století. V místech chotovinského zámku stála tvrz, o níž se píše v roce 1407, kdy je připomínán spor majitele Peška. Tvrz měnila v průběhu dalších 200 let často majitele. Až roku 1611 již spolu s vesnicí Vlkančice koupil Bohuslav Víta ze Rzavého a stal se tak vlastníkem celého chotovinského statku. Z dalších významných držitelů Chotovin nelze opomenout Vratislava z Mirotic a zejména kardinála kašpara Migazziho, který získal Chotoviny v roce 1768. Na místě staré tvrze vybudoval Migazzi v letech 1770 až 1780 klasicistní zámek. Větších oprav se dostalo i kostelu. V letech 1781 až 1786 byla přistavěna věž a původně gotický kostel byl přestavěn. Stopy po gotickém kostele jsou dodnes patrny v presbytáři a hlavně v půdním prostoru. Z gotické doby se zachoval i svatostánek s hlavou Krista. Hrabě Migazzi postavil také nynější faru, což dokazuje kryptogram nad vchodem. Roku 1806 koupil panství pražské občan Jan Nádherný, později povýšený do šlechtického stavu. Jeho potomci pak zůstali v Chotovinách až do roku 1945. Baron Nádherný dal zámku novorenesanční podobu. Ke kostelu přistavěl i empírovou hrobku ve stylu dórského chrámku. Významných počinem barona Nádherného bylo i založení zámeckého parku. Park o celkové rozloze 22,5 ha vybudoval baron Nádherný v první polovině 19. století a dnes je pro svou vysokou dendrologickou hodnotu evidován jako památka I. kategorie. Škola vznikla v Chotovinách při obsazení fary ke konci 17. století. Zpočátku se učilo po chalupách, později byla škola umístěna v domě čp. 3 u kostela. Se stavbou jednopatrové školní budovy se začalo z přispění barona Nádherného roku 1809. Škola byla na dlouhou dobu dvoutřídní. Dětí však stále pribývalo, a tak se za přispění školní obce postavila v roce 1882 nová školní budova. Ve výčtu význačných staveb nelze opomenout stavbu kostela Sboru církve československé husitské, která byla dokončena v roce 1924. V roce 1856 se začala stavět železniční dráha z Prahy do Vídně a v roce 1871 už projížděl Chotovinami první vlak.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|