|
Historie obce Chřenovice [ Historie (archivní dokument) ]Osídlení území Ledčska, kam patří obec Chřenovice, lze s největší pravděpodobností datovat od do druhé poloviny 12. století, do období vnitřní české kolonizace. Dodnes dochovalým vzácným dokladem tehdejšího šíření duchovní a světské moci je románská architektura. Je chloubou celé zdejší krajiny. Románský kostel sv. Václava v Chřenovicích v letech 1134 až 1139. Jde pravděpodobně o nejstarší stavbu na Ledečsku. Časté požáry, většinou dřevěných domků, byly podnětem k zaslání dobrovolných hasičských sborů. V politickém a soudním okrese ledečském byl založen první hasičský sbor roku 1876 v Ledči nad Sázavou. Kolem roku 1880 přišla na okres mladých nadšených učitelů z Učitelského ústavu v Kutné Hoře. Ti se pustili do vzdělávací práce a zakládání zasičských sborů v celém okrese. Tak byl v roce 1884 založen Dobrovolný hasičský sbor v Chřenovicích. O jeho vznik se zasloužil chřenovický řídící učitel Antonín Dvořáček. Od prvních chvil měl sbor třicet mužských členů, dobrovolníků z obce. Při svém založení obdržel hasičský sbor příspěvek od Jeho Veličenstva, císaře Františka Josefa I., částku 60 zlatých. Tereziánský řád zchudlých šlechtičen věnoval 50 zlatých a 20 zlatých darovala záložna ve Zbraslavicích. Přispěli i místní občané, ale i občané z okolí. Z peněz byl zakoupen sborový plátěný oblek a výzbroj. Obecní zastupitelstvo zakoupilo v roce 1885 nově vzniklému hasičskému sboru ruční strříkačku od pražské firmy R.A. Smekal za 550 zlatých. Rok 1906 přinesl založení Hasičské župy ledečské - Reitmerovy. První schůzky, která se konala v Ledči nad Sázavou, se zůčasnilo patnáct hasičských sborů, mezi nimi i hasičský sbor z Chřenovic. První hasičský sjezd se konlal v Zahrádce 21. července 1907 za účasti devatenácti sborů. Třetí sjezd se uskutečnil 11. července 1909 v Chřenovicích při oslavách dvacátéhopátého výročí založení zdejšího hasičského sboru. Při této příležitosti vydal hasičský sbor i pamětní medaili. Konalo se i cvičení před hasičským skladištěm. Hasiči předváděli stříkání z ruční stříkačky, kterou sbor vlastnil. Chřenovičtí hasiči byli pořadateli i čtnáctého sjezdu v roce 1925. Hasiči demonstrovali hašení stavení se stříkačkou u rybníka. O významu hasičstva přednesl projev na prostranství před křížem učitel Bohumil Sobek z Ledče. Sraz byl zakončen věnečkem v dolní hospodě. Hasičská župa na návrh řídíčícího učetele v Ledči - Antonína Reitmayera - založila hasičský pohřební dobročinný fond. Z něho měla být vyplácena podpora pro zústalé členů hasičských sborů, zemřelých při nehodách během hašení požárů. Do tohoto fondu přispívali i chřenovičtí. Hasičský sbor se zůčasnil i sjezdu ledečské hasičské župy vroce 1934 u Dolní Březinky. Předvedli zde ukázky hasičského výcviku při zdolávání požárů. Za vzorně předvedenou ukázku zde obdrželi pochvalný diplom. Hasičskému sboru byla zakoupena v roce 1938 nová motorová strříkačka. Vyrobila ji firma Bohumila Máry v lánech u Poděbrad za 21.500 Kč a stříkačka slouží doposud. Hasiči přinášeli do obce i kulturu. Pomáhali hrát divadlo, pořádali každoročně průvod k výročí narození prezidenta T. G. Masaryka. Legendou chřenovických hasičů se stal, dnes již nežijící, František Matějka. Sbor dobrovolných hasičů přetrval v obci až do dnešních dnů. Dnes má sbor tři motorové stříkačky, garážuje je v nové budově, kterou si postavila obec v roce 1996 na místě starého hasičského skladiště. Sbor se stále zůčastňuje všech hasičských cvičení v havlíčkobrodském okresu. V roce 1995 byla v obci uspořádána okrsková soutěž v požární ochraně, které se zůčastnilo deset okolních hasičských sborů. Velitelem chřenovických hasičů je nyní Pavel Novák a starostou Josef Fejfar. Za léta své činnosti odvedli hasiči velký kus záslužné práce. Jejich přičiněním bylo zabráněno větším požárům v obci. Mají i podíl na záchraně osob a majetku svých spoluobčanů. Jejich heslem stálé je "Jeden za všechny, všichni za jednoho! "
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|