|
Kostel sv. Václava [ Kostel nebo katedrála ]Kostel vznikl spolu se založením sídla v kolonizovaném území vilémovských benediktinů pravděpodobně v 2. polovině 12. století. Písemné zprávy ze 14. století zaznamenávají ve Světlé farní kostel a faru jako svědectví rozvíjející se obce a zároveň obsahují sdělení o stycích místních duchovních s Vilémovem a Prahou. Povinností vilémovských opatů byla "ustanovovati ve Světlé za faráře schopné oudy svého kláštera". Benediktini se stali též prvními učiteli na zdejší škole. Další podrobnosti z tohoto období již zřejmě nikdy nebudou historicky doloženy, protože nejstarší písemné materiály byly zničeny při vypálení vilémovského kláštera husity v roce 1421. Teprve po více než 100 letech, po doznění hlavní vlny husitských bouří, zaznamenala Světlá opět výraznější rozvoj, s kterým přišla i přestavba kostela. Stalo se tak za Buriana Trčky z Lípy, který přesídlil z hradu Lipnice do světelského zámku a všestranně se o městečko staral. V tomto období byly instalovány nové zvony a cínová křtitelnice (1569). Ve zdech hlavní lodě dodnes v omítce vystupují obrysy tehdejších velkých gotických oken. následujícím 17. století vypukla třicetiletá válka, v roce 1645 vypálili Švédové Světlou a ze své základny na hradě Lipnici ovládali široké okolí až do roku 1648. V záznamech se uvádí, že "světelský kněz Matouš, co rukojmí Švédů s některými váženými občany byl zajat a trýzněn. V té době (možná) vznikly poblíž kostela vytesané podzemní chodby jako skrýše pro obyvatelstvo a skrovné zásoby potravin. V následujícím století, za panování Černínů, byl kostel renesančně přestavěn. V roce 1722 dala hraběnka Antonie Josefa Černínová kostel rozšířit o boční lodě a kůr. Přestavbami byl původní vzhled kostela značně pozměněn, dnes je trojlodní s polygonálním presbytářem, sakristií a oratořemi po obou stranách. Hranolová věž leží nad západním průčelím. Loď i presbytář jsou sklenuty křížovou klenbou s hřebínky, zhotovenou při přestavbě kostela v 16. století. Do 18. století byl v interiéru hlavní oltář zasvěcený sv. Kateřině, který kostelu darovali v roce 1381 bratři Petr a Domaslav z Lipničky. Na konci 18. století došlo k postavení nového hlavního klasicistního oltáře se sochami sv. Ludmily a sv. Víta. Ze stejné doby jsou i oba boční oltáře v hlavní lodi - sv. Josefa a sv. Anny. Vitráže v oknech za hlavním oltářem znázorňují sv. Václava, vpravo sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka, a vlevo sv. Prokopa, opata sázavského kláštera. Oltářní obraz maloval R. Müller v roce 1847. Na zdi visí obraz sv. Václava, který je dílem mistra Františka Urbana. Kříž na zdi je dar sklářů z Josefodolu z roku 1882. V pravé boční lodi je barokní oltář Panny Marie se sochami cisterciáckých světců z roku 1740. Oltář v levé boční kapli je empírový z počátku 19. století, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. V bočních lodích visí šest velkých obrazů zpodobňujících sv. Augustina, Jeronýma, Řehoře, Ambrože a další. Eduard Doubek ve své knize "Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin" uvádí, že se jedná o obrazy Petra Jana Brandla (1668-1739). Někteří znalci umění se však domnívají, že uvedené obrazy nemaloval Petr Brandl sám, nebo alespoň ne všechny, ale že jsou pouze z jeho školy. V knize "Umělecké památky Čech" je jako jejich autor uváděn I. Raab. Obrazy pocházející ze zrušeného klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory v roce 1755 zakoupil a kostelu věnoval hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský. Křížová cesta v lodi je lidová malba z počátku 19. století. O Vánocích bývá možnost shlédnout zde krásný barokní betlém. V hrobkách pod kostelem odpočívají kněží a někteří majitelé světelského panství, také Jan Rudolf Trčka, jímž slavný rod vymřel po meči. Celkem je zde deset starých náhrobních kamenů. Věž kostela má charakteristické dřevěné patro s podsebitím a jsou na ní umístěny tři zvony. Největší, zasvěcený sv. Václavu, pochází z roku 1569, umíráček byl zakoupený po válce a dva nové, zasvěcené Panně Marii a sv. Lukášovi, patronovi sklářů, jsou z roku 1976.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
22.5.2001: Předsedou klubu ČSSD ve sněmovně byl zvolen Bohuslav Sobotka.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|