|
|
Historie obce Uhelná Příbram [ Historie (archivní dokument) ]Podle místní kroniky byla ves založena koncem 11. století jako strážkyně zemské Liběcké stezky.
První písemná zpráva o obci je však až z roku 1352.
Její původní název byl Příbram Uhlířská pod Hochstejnem.
Jak je z názvu patrné, počátek historie obce je spojen s uhlířským tovaryšstvem, které zde mělo svoje středisko. Uhlíři pálili v okolních lesích dřevěné uhlí a dováželi je převážně do Kutné Hory pro hutě a mincovnu.
Do historie obce je zapsána i událost z 28. února 1469, kdy na návsi pod lípou u tehdy zájezdní hospody společně obědvali králové Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín, kteří se vraceli z jednání v Úhrově.
V roce 1483 byla ves povýšena na městys, ale později (roku 1527) znovu klesla na ves a až 11. května 1795 obdržela majestát, kterým byla povýšena na městys s právem konání výročních trhů.
V 17. století patřila ves Trčkům z Lípy.
Ve třicetileté válce byla téměř zničena a poté se v jejím držení vystřídalo mnoho pánů. Posledním majitelem tohoto panství byl rod Dobřenských z Dobřenic a patřilo jim až do roku 1889.
Název Uhelná Příbram se ustálil v 18. století.
Geografické umístění obce je na rozhraní bývalých okresů Havlíčkův Brod a Chrudim.
V letech 1850-1960 patřila do okresu Chotěboř, od roku 1961 byla součástí okresu Havlíčkův Brod a nyní je začleněna do nově vzniklého kraje Vysočina.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|