|
|
Historie obce Věž [ Historie (archivní dokument) ]Poprvé se Věž připomíná v roce 1404, kdy patřila Mikuláši z Lipničky. Název obce se odvozuje ze slova "věž". Dalšími majiteli byli páni z Lipé, Hynek z Lipé ji odevzdal Lévovi z Lukého. V roce 1533 ji prodal Jan z Lipé Václavu Onšovskému z Onšova, jeho syn Jan ji prodal Barboře Šlikové, manželce Františka z Thurnu. Burian Trčka z Lípy ji získal v roce 1588, kdy ji připojil ke světelskému panství, od roku 1594 k panství lipnickému. Trčkové tvrz ve stejném roce přestavěli na renesanční zámek. Roku 1636 získali Věž s lipnickým panstvím od císaře Ferdinanda II. Vernierovi. Panství se osamostatnilo teprve v roce 1703, kdy bylo s novým zámkem prodáno Františku Antonínovi z Gastheimu. Zámek se tehdy nazýval "Červená Věž" a byl postaven patrně koncem 17. Století Janem Bartolomějem Vernierem.
V roce 1900 bylo ve vsi 109 domů, 590 obyvatel, byly zde - 3 třídní škola, pošta spořitelní a záložní spolek, valcha na sukno a kamenictví.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|