|
Zámek ve Věži [ Zámek ]Zámek je situován západním průčelím k silnici Havlíčkův Brod - Humpolec (I/34), která protíná náves. Je- jednopatrový s průjezdem uprostřed, valeně klenutým přízemím a s poschodím s plochými stropy. V jídelně novorenezanční ornamentální malba s obrazy 4 českých hradů. Po roce 1709, kdy statek Věž koupil Michal a Achác Kirchner, se jeho majitelé rychle střídali. V roce 1725 jej koupil rytíř František Josef Mozar. Ten dal v roce 1728 - 1730 k východní straně oblého zámku přistavět severní krátké křídlo a jednolodní barokní kapli sv. Jana Nepomuckého s půlkruhově uzavřeným presbytářem, klenutým křížovou klenbou a konchou. Stěny kaple, členěné pilastry, byly tehdy vybaveny sedlově uzavřenými okny. Nástropní malby na plackové klenbě pocházejí až z první poloviny 19. století. Věžský statek, zadlužený zejména neúspěšnými Mozarovými pokusy o dolování stříbrné rudy v okolí, se dostal do konkursu a byl roku 1733 prodán Václavu Ignáci Dejmovi ze Stříže. Jeho manželka Marie Karolina Dejmová dala v roce 1740 - 1750 upravit zahradní průčelí zámku, kde byl před jednoosý rizalit postaven balkón s rokokovou mříží, nesený čtyřmi egyptskými sloupy. Roku 1820 bylo celé zahradní průčelí upraveno empírově. Statek ve Věži, k němuž v polovině 18. století náleželo sedm vsí, zdědila po smrti Václava Segenschmieda Marie Anna Křivánková a její manžel Bernard. Za Marie Křivánková došlo ještě koncem 18. století ke klasicistní úpravě hlavního západního průčelí a v roce 1834 ke zmenšení zámecké kaple. V roce 1881 zámek s kaplí vyhořel a ještě téhož roku jej Eduard Křivánek prodal dr. Antonínu Waldertovi. Teprve počátkem 20. století byl zámek v plném rozsahu obnoven, když roku 1908 dal nový majitel Robert Stangler opravit i zámeckou kapli. Původně barokní zámek ve Věži má dnes klasicizující hlavní průčelí s trojúhelníkovými štíty na atice a trojosé rizality s balkóny. Průčelí zdobí ornamenty na portálových vlysech a římse. Z klenutého přízemí vede do patra trojramenné schodiště na toskánských sloupech, jenž je opatřeno litým železným zábradlím. Součástí zámeckého areálu je rozsáhlý park se skleníkem a sýpkou. Severně k parku přilehlá novogotická kaple "Krista Krále" , která byla postavena v roce 1930 dle návrhu Vejse - Deyla z Hořic, s hrobkou a sochou Kristovou. V této hrobce jsou uložena některá těla majitelů zámku. Zařízení zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého bylo pořízeno na počátku 20. století, 3 obrazy pochází z původního zařízení z 18. století. Zámek byl v roce 1948 od posledního majitele Roberta Stanglera převzat státem a po vnitřních úpravách je od roku 1958 majetkem Okresního ústavu sociálních služeb v Havlíčkově Brodě a je využíván jako Ústav sociální péče pro dospělé. I přez své využití je zámek stále dominantou obce Věž a jeho krásný park slouží k odpočinku mnoha lidí.
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 29.09.2021 v 18:00 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|