|
Historie obce Dobronín [ Historie (archivní dokument) ]Dnešní Dobronín vznikl 14. prosince 1948 sloučením dvou původně Němci osídlených vesnic Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf). Osada Dobrenz je připomínána již v roce 1233, za první spolehlivou písemnou zmínku je však uváděn letopočet 1351. Ves byla součástí střítežského statku pánů z Lipé, sídlících na střítežské tvrzi. V roce 1441 obdrželi Dobronínští od Jana Leskovce z Haslavy výzmamné právo odůmrtě. V roce 1467 koupili Střítež a Německý Šicendorf s Dobronínem Trčkové z Lípy. Později obec připadla Kobíkům z Opatova (roku 1483 je zmiňován majitelem Zich Kobík), majitelům sousedního Německého Šicendorfu. V roce 1512 prodal Jan Kobík Dobronín Hynku Bočkovi Z Kunštátu a na Polné, ale o tři roky později patřila obec opět Trčkům z Lípy. V roce 1536 prodal Jan starší Trčka z Lípy Střítež s Dobronínem Jihlavě. V roce 1596 získala Jihlava také Štoky, čímž vzniklo panství Střítež - Štoky, kam náležel i Německý Šicendorf zatímco sousední Dobronín se v roce 1597 objevuje v kupní listině Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu jako součást panství Polná-Přibyslav (v polenském panství pak zůstal přes 300 let). Na počátku 20. století žilo v Dobroníně 640 obyvatel v 82 domech. V obci byl v roce 1892 založen Hospodářský spolek, Dělnická beseda vznikla o rok dříve (1891). Německý Šecendorf (nebo Šicndorf) koupil v roce 1625 jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 byl v držení Pachtů z Rájova (Jan Antonín Pachta dal vystavět v lese u Stříteže lovecký zámek, který byl na památku nocování císaře Karla VI. v roce 1717 pojmenován Karlswald). V roce 1725 koupil panství Střítež s Německým Šicendorfem Filip Ludvík ze Sinzendorffu, v roce 1735 pak litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, který však zapříčinil jeho hospodářský úpadek. Po něm byl od roku 1748 majitelem kníže Josef Karel Palm z Guldelfingenu, ve Štokách dal vystavět nový zámek a sem přenést správu panství. Původně švýcarský šlechtický rod Palm-Guldelfingenů vlastnil statky do roku 1840, kdy je v dražbě koupili Hohenzollernové. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicendorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. V roce 1902 žilo v obci 613 obyvatel v 63 domech, v provozu byl tzv. "Chudý mlýn" (Klusáčkův mlýnú, pila a výrobna lihovin. Dne 20. ledna 1871 byl zahájen provoz na severozápadní dráze, obcí projel první vlak. Pošta byla otevřena 1. srpna 1890. V roce 1896 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, odbor Ústřední Matice Školské byl založen v roce 1901.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|