|
|
Historie obce Hodice [ Historie (archivní dokument) ]První zmínka o Hodicích pochází z počátku 14. století. ¨
Je to listina, kterou vydala Jitka z Hodic, proboštka kláštera v Nové Říši. Vladykové obdrželi obec Hodice již v roce 1303 a měli ve svém erbu dva volské rohy - což mělo vyjadřovat hojnost zvěře. Hodická tvrz se připomíná v roce 1377. V polovině 15. století se vladykové z Hodic rozrostli, takže jejich rodokmen pro tuto dobu je nesnadné sledovat. Roku 1538 odchází poslední člen rodu, který dosud bydlel v Hodicích - Hynek se setrou Rozinou a celé hodické panství získal Matěj Vencelík - pán na Třešti. V tomto roce přestávají být Hodice sídlem panství a stávají se součástí panství Třešťského, spolu s okolními vesnicemi Panenskou Rozsíčkou, Bezděkovem a Stajištěmi. Samotný rod Hodický se v dalším svém vývoji rozrůstá a v polovině 16. století je povýšen do rytířského stavu a dále nabývá bohatství a vlivu. Změna nastala po bitvě na Bílé hoře - kdy Václav z Hodic ztrácí část svých statků, rod se štěpí na dvě větve, zříká se českobratrského vyznání, ztrácí svůj mateřský jazyk a poněmčuje se. Tento rod vymírá v roce 1917 jako německý rod hrabat. Sloučením panství Hodického s Třešťským přineslo v 16. století Hodicím úpadek. Zmizel pivovar, mlýny i pila a během dalších let zmizela i poslední památka na kdysi utěšené panství - Hodická tvrz.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|