|
Historie obce Větrný Jeníkov [ Historie (archivní dokument) ]První písemná zmínka o Jeníkově pochází z roku 1226 - v listině, kterou papež Honorius III. potvrzuje Želivskému klášteru Jeníkov a další obce jako klášterské zboží. Opati želivského kláštera byli první jeníkovskou vrchností, která se zde udržela bezmála 200 let. Díky výhodnému položení (procházela tudy tzv. humpolecká či želivská cesta) a díky blízkosti prudce se rozvíjející hornické Jihlavy nabývá Jeníkov na významu a velikosti. Ve 14. století byl povýšen na městys s právem užívat znak. V polovině l5. století se Jeníkov stává majetkem významného rodu Trčků z Lípy. Jejich panství zde trvalo celých 144 let. Od roku 1572 je poprvé uváděn nový název - Větrný Jeníkov. V roce 1601 zakoupil od Trčků jeníkovské panství s 22 okolními vesnicemi rytíř Matyáš Štubík z Königštejna. Byl to jihlavský patricijský rod (od 1562 nosili vlastní erb). K panství tehdy patříly: tvrz, městečko Větrný Jeníkov, vsi a osady: Zbinohy, Buková, Mysletín, Vorlovy, Opatov, Polánky, Dudín, Šimanov, Zbilidy, Šejdorf, Úhořilka, Úsobí, Chyška vč. poplužních dvorů a pivovaru. Štubíkové vlastnili panství do roku 1619. Celé 17. století bylo pro jeníkovské panství obdobím temna - přispěl k tomu průběh a důsledky třicetileté války. Časté přesuny armád spojené s drancováním přinášely místním lidem stále větší chudobu. Rychlé střídání většinou cizácké vrchnosti a jejich tvrdý nátlak na rekatolizaci poddaných, věrných dosud ideám husitství, ještě více zhoršovaly život zdejších usedlíků. V roce 1719 zakoupil panství Větrný Jeníkov rytíř Jan z Minetti (italský obchodnický rod), který vstoupil do dějin Větrného Jeníkova m.j. svou budovatelskou činností. Nechal zde v letech 1720-1735 postavit nový kostel, v roce 1729 byla přestavěna zdejší tvrz na barokní zámek. Z této doby pochází i socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci je vytesán erb Minetti. Pro pozvednutí místního stavu řemeslnického vymohl v roce 1721 pro okruh jeho panství zřízení cechů. Zasloužil se i o zřízení nové jednotřídní školy. Po jeho smrti získaly Větrný Jeníkov veřejné nadace, které jej dávaly do pachtu. V roce 1838 zakoupila zdejší panství hrabata z Rumerskirchu. V roce 1848, kdy byla v naší obci zrušena robota, bylo zrušeno i panství a od té doby byl Větrný Jeníkov veden jako velkostatek. Rumerskirchové se zasloužili o opravu zdejšího kostela i zámku. V. Jeníkov byl v té době vyhledávanou trhovou obcí, konalo se zde ročně 6 výročních trhů. V roce 1904 zakoupil Větrný Jeníkov nový majitel Richard Fiedler. V témže roce nechal přestavět zdejší zámek do dnešní podoby. Po jeho smrti v roce 1906 připadl jeho manželce Františce, která se v roce 1909 provdala za italského šlechtice Franze con Mangnoni, ale oba již v roce 1911 velkostatek prodali. Novým majitelem se stala rodina JUDr. Oto Metala. Již v roce 1927 byl jeníkovský velkostatek (po záboru z první pozemkové reformy) prodán Strakově nadaci. Tato trhová smlouva však nebyla zaknihována. V září 1948 přešel celý jeníkovský velkostatek na čs. stát.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|