|
|
Administrativní dělení České republiky [ Encyklopedické heslo ]Administrativní dělení České republiky
Od 1. 1. 2000 byla Česká republika rozdělena na Kraje 14 krajů
Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj.
Upřesnění krajů:
Středočeský kraj (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník)
Jihočeský kraj (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor)
Plzeňský kraj (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov)
Karlovarský kraj (Cheb, Karlovy Vary, Sokolov)
Ústecký kraj (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem)
Liberecký kraj (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily)
Královéhradecký kraj (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov)
Pardubický kraj (Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí)
Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou)
Jihomoravský kraj (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo)
Olomoucký kraj (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk)
Moravskoslezský kraj (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město)
Zlínský kraj (Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín)
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|