|
Historie obce Libkova Voda [ Historie (archivní dokument) ]První písemný údaj o vesnici Libkova Voda je z roku 1352. Samotný tento údaj není datem vzniku obce jako takové. Rok založení známe bezpečně jen u 200-300 obcí, t.j. sotva u 2%. Všechny ostatní letopočty jsou jen orientační povahy, neboť první písemná zmínka může býti vzdálená skutečné době vzniku o celá staletí. Upřesnění není možné pro nedostatečnou spolehlivost pramenů o osidlování ve středověku i novověku. Víme však, že tak zvaný újezd Želivský s celou krajinou kolem - porostlou pohraničním hvozdem - daroval král Vladislav II. roku 1144 pražským biskupům za náhradu. Kam a jak daleko sahal na počátku 12.stol. - od Moravy pohraniční hvozd českomoravský - svědčí zakládací listina kláštera třebíčského z roku 1101. Klášter třebíčský byl založen roku 1109 (podle Palackého). Kosmova kronika však uvádí rok založení 1101 a kostelík zde vysvětil Heřman biskup pražský v roce 1104. První opat zde byl Kuna zemřelý 25.8. 1138. Táhl-li se pohraniční hvozd na straně moravské do hloubky nejméně 30 km od dnešních hranic (od rozvodí ještě o 12 km hlouběji), zasahoval na české straně celé pelhřimovsko, i kdyby tu snad býval užší. Ostatně i klášter Želiv vznikl uprostřed hustého lesa. Založen byl roku 1139 pro Benediktiny, z nichž první opat byl Reginhardus až do roku 1148 a pak byl odtud vypuzen i se svými bratřími. Prvý opat premonstránský v Želivě byl Gotšalek od roku 1148. Zemřel dne 11.února 1148. Po něm následovali Otto 24.2.1184 některé listiny z té doby se chovají dodnes v Želivě. Ještě roku 1923 byla skoro celá jedna čtvrtina pelhřimovského okresu pokryta lesem. Je tedy pochopitelné, že tato hornatá a lesnatá oblast ve 12. století byla jen velmi řídce osídlena a proto byli do kraje voláni i osadníci odjinud. Libkova Voda - jméno Názvy menšího počtu obcí na Pelhřimovsku byly odvozeny podle vody, při které ležely a mezi nimi je i Libkova Voda. První část jména je od osobního jména Lubek (Libek), které je doloženo již v roce 1186 a druhá podle vody (potoka), na kterém později obec ležela. Jméno, které takto vzniklo, je doloženo v různých listinách a opět v různých podobách, často s koncovkami latinskými: Luconis siue Lybconis (1352), Libicow a Lib(i)conis aqua (1355), Luconis aqua siue Libconis (1367, 1369, 1384, 1385), de Libcouauoda (1372), Lybkowa woda (1386), z Libkovy wody, z Libkowa woda, z Libkowie wodie (1389), Luconyss Aqua siue Libkowa woda (1399), in Libkowie Wodie (1394), Libcowa woda (1415, 1417). Slovo "woda" je psáno ve většině případů jako jméno obecné s malým začátečním písmenem.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
24.5.2001: Poslanecká sněmovna zamítla návrh zákona umožňující vyvlastnit pozemky v plánovaných průmyslových zónách.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|