|
|
Z historie Nového Rychnova [ Historie (archivní dokument) ]Ještě v 11. století byl na území Novorychnovska hustý a neprostupný prales, přirozená to ochrana české země. Teprve ve vrcholném období Přemyslovců, na konci 12. a na začátku 13. století nastává změna. Český kníže Vladislav daroval tuto krajinu Arcibiskupství pražskému, které se staralo o zalidnění této krajiny, zejména osadníky německými. Tak byla patrně založena osada rychnovská. jejíž jméno pravděpodobně vzniklo z německého výrazu "der reich ouwe", což znamená "na úrodné nivě".
Majetkem arcibiskupství byl Rychnov až do konce husitských válek. Od konce 15. století náleželo panství rodu Leskovců, z nichž si Vlachyně z Leskovce zvolil za své sídlo právě Rychnov. Nechal přebudovat zdejší zpustlou tvrz na renesanční zámek. Ten byl ještě v budoucnu dvakrát přestavován, po vpádu Švédů roku 1640 a po velkém požáru roku 1827. Nad vchodem do zámku je umístěn znak arcibiskupa Valdštejna, jehož přičiněním byl zámek budován po vpádu Švédů. Z doby Leskovců pochází i městský znak Nového Rychnova.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|