|
Josef Šamalík (1875 - 1948) [ Osobnost ]Josef Šamalík (1875 - 1948) Objevitel jeskyně Balcarky, rolník a lidovecký poslanec Josef Šamalík, byl velice všestranný a činorodý člověk. Mimo objevu jeskyně Balcarky prováděl bádací práce ve vintockém jeskynním systému, v jeskyni Císařské a Ovčí díře. Objevil dnešní Šamalíkovy jeskyně ležící nedaleko jeskyně Balcarky a na zahradě svého domu jeskyni Zahradní, která má předpokládanou souvislost s jeskyním systémem Balcarky. Byl vydavatelem listu Selské hlasy a Selka. Svoje objevné práce publikoval v brožuře "Krápníkové jeskyně ostrovské v Moravském krasu" v roce 1937. Zasazoval se o elektrifikaci obcí i jeskyní v Moravském krasu, o zavedení telefonního spojení mezi jeskyněmi i o zřízení autobusové dopravy k jeskyním. V rámci tzv. "krasové pětky poslanecké" v národním shromáždění usiloval o realizaci projektu zřízení krasové dráhy Brno - Sloup- Blansko s odbočkou do Prostějova. Těmito odvážnými plány chtěl řešit obrovskou nezaměstnanost, která v té době v krasovém kraji panovala. Po objevu jeskyně Balcarky v roce 1924 se zasadil o její převzetí akciovou společností Moravský kras - výzkum a provoz jeskyní. Revizoři této společnosti napsali do své výroční správy 8. dubna 1926: "Počátkem tohoto měsíce otevřeny jeskyně v Ostrově, od nichž není možno očekávati úspěchu, neboť budou novým zatížením společnosti, avšak společnost nemohla se vyhnouti této nutnosti vzhledem k uplatňovanému vlivu panem poslancem Šamalíkem." Zatím byly jeskyně ostrovské již prvním rokem aktivní. V roce 1926 navštívilo Balcarku 4 868 návštěvníků, v roce 1928 již 30 603 návštěvníci. Od roku 1927 se stal předsedou správní rady zmíněné akciové společnosti a tuto funkci vykonával až do konce 30 - tých let. Obecní zastupitelstvo Ostrova mu udělilo výhradní právo bádací pro další výzkumnou činnost. V 30-tých letech úspěšně vyhledával jeskyně pomocí virgule. Ostrovské jeskyně stály v pozadí velkolepých plánů a projektů jeskyních Macošských. Již v roce 1926 prohlásil dr. Karel Absolon otázku ostrovských jeskyní z hlediska národohospodářského za vyřešenou. Poslanec Šamalík musel další výzkumné práce na Balcarce tvrdě obhajovat a to jak uvnitř akciové společnosti tak i proti některým občanům z rodné obce. Své objevitelské úspěchy korunoval v roce 1935 objevem Jubilejních dómů Masarykových - jedné z nejkrásnější partií jeskyně. Od zpřístupnění jeskyně v roce 1926 navštívilo jeskyni Balcarku přes 3 960 000 návštěvníků. Sestavil: Jiří Hebelka, Blansko 2004
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|