|
První zmínky o existenci Obědovic [ Historie (archivní dokument) ]Z písemných pramenů je zřejmé, že ve středověku byly v Obědovicích dvě tvrze. Vzhledem k tomu, že ves byla rozdělena mezi několik majitelů, nelze jednoznačně stanovit ani vlastnické poměry k jednotlivým dílům vesnice, ani ke kterému z nich náleželo tvrziště o rozloze asi 300 metrů čtverečních, jehož pozůstatky jsou patrné ještě uprostřed rybníka zvaného Lednice. Na místě někdejší tvrze - vyvýšeniny vyčnívající asi čtyři metry nad hladinou rybníka - je socha sv. Vavřince, podle níž dostalo tvrziště své pojmenování Vavřínek. Po druhé tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky. Kdy obě tvrze vznikly, není známo; písemné zprávy o nich jsou až ze 16. století. Z pramenů lze zjistit, že kolem roku 1387 zde vlastnil jeden dvůr s poplužím Jan Zábrdovec. Další popluží náleželo na přelomu 13. a 14. století Zdislavovi, faráři z Kratonoh, a blíže neurčeným bratrům Ctiborovi a Janovi. Majiteli dalšího dvora byli v letech 1398 - 1411 Jiřík a Jan z Obědovic. Z tohoto vladyckého rodu snad pocházeli Čeněk a Přibík, bratři z Obědovic, kteří se po získání braderského statku stali předky Braderských z Obědovic. V období let 1413 - 1464 zde měli majetek Velislav z Dluhodvor, Kuneš z Voděrad a Jan Brus z Obědovic. Roku 1467 vlastnil Obědovice Arnošt z Kunvaldu a Havel ze Štěpánova. Jako odmítnutí přešly krátce do vlastnictví Viléma z Pernštejna, který je přenechal Janovi Bartoušovskému z Labouně. Na některém z těchto dílů byla zbudována tvrz, s níž se však setkáváme v písemných pramenech jako s pustou, když ji roku 1545 Kateřina a Eliška, dcery Jana Turského z Dřevěnice, po smrti svého bratra Viléma prodaly Petrovi Holovouskému z Holovous. Za něho byla patrně tvrz znovu vystavěna a roku 1584 s dvorem prodána hejtmanovi chlumeckého panství Zikmundovi Bořanovskému z Bitýšky, od jehož synů jej roku 1609 koupil Jan Kryštof z Valdštejna na Hostinném, hejtman hradeckého kraje. Tehdy byly Obědovice poprvé spojeny pod jedním majitelem, který přikoupil další díl s tvrzí a třtí díl s dvorem, který v 16. století drželi Dobřenští. Druhá tvrz byla vybudována na druhém dílu Obědovic, který vlastnili v letech 1534 - 1585 Žitovličtí ze Slivna. Byli v příbuzenském vztahu k majitelům první tvrze, neboť Anna Žitovlická byla provdána za některého z vladyků Holovouských. Roku 1609 koupil tvrz, dvůr i ves Obědovice Jan Kryštof z Valdštejna a již o tři roky později získal statek se dvěma tvrzemi a dvěma dvory Mikuláš Klusák z Kostelce, hejtman na poděbradském hradě. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 mu byl majetek konfiskován a roku 1622 postoupen Václavovi z Vchynic výměnou za kolínské panství. Tehdy se obě tvrze připomínají naposled. Pro dluhy byl pak statek prodán Dobřenským z Dobřenic a nakonec spojen s kratonožským panstvím. Tvrze přestaly plnit svou správní funkci a postupně zanikly.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|