Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (11:13 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

První zmínky o existenci Obědovic [ Historie (archivní dokument) ]

Z písemných pramenů je zřejmé, že ve středověku byly v Obědovicích dvě tvrze. Vzhledem k tomu, že ves byla rozdělena mezi několik majitelů, nelze jednoznačně stanovit ani vlastnické poměry k jednotlivým dílům vesnice, ani ke kterému z nich náleželo tvrziště o rozloze asi 300 metrů čtverečních, jehož pozůstatky jsou patrné ještě uprostřed rybníka zvaného Lednice. Na místě někdejší tvrze - vyvýšeniny vyčnívající asi čtyři metry nad hladinou rybníka - je socha sv. Vavřince, podle níž dostalo tvrziště své pojmenování Vavřínek. Po druhé tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky.

Kdy obě tvrze vznikly, není známo; písemné zprávy o nich jsou až ze 16. století. Z pramenů lze zjistit, že kolem roku 1387 zde vlastnil jeden dvůr s poplužím Jan Zábrdovec. Další popluží náleželo na přelomu 13. a 14. století Zdislavovi, faráři z Kratonoh, a blíže neurčeným bratrům Ctiborovi a Janovi. Majiteli dalšího dvora byli v letech 1398 - 1411 Jiřík a Jan z Obědovic. Z tohoto vladyckého rodu snad pocházeli Čeněk a Přibík, bratři z Obědovic, kteří se po získání braderského statku stali předky Braderských z Obědovic. V období let 1413 - 1464 zde měli majetek Velislav z Dluhodvor, Kuneš z Voděrad a Jan Brus z Obědovic. Roku 1467 vlastnil Obědovice Arnošt z Kunvaldu a Havel ze Štěpánova. Jako odmítnutí přešly krátce do vlastnictví Viléma z Pernštejna, který je přenechal Janovi Bartoušovskému z Labouně.

Na některém z těchto dílů byla zbudována tvrz, s níž se však setkáváme v písemných pramenech jako s pustou, když ji roku 1545 Kateřina a Eliška, dcery Jana Turského z Dřevěnice, po smrti svého bratra Viléma prodaly Petrovi Holovouskému z Holovous. Za něho byla patrně tvrz znovu vystavěna a roku 1584 s dvorem prodána hejtmanovi chlumeckého panství Zikmundovi Bořanovskému z Bitýšky, od jehož synů jej roku 1609 koupil Jan Kryštof z Valdštejna na Hostinném, hejtman hradeckého kraje. Tehdy byly Obědovice poprvé spojeny pod jedním majitelem, který přikoupil další díl s tvrzí a třtí díl s dvorem, který v 16. století drželi Dobřenští.

Druhá tvrz byla vybudována na druhém dílu Obědovic, který vlastnili v letech 1534 - 1585 Žitovličtí ze Slivna. Byli v příbuzenském vztahu k majitelům první tvrze, neboť Anna Žitovlická byla provdána za některého z vladyků Holovouských. Roku 1609 koupil tvrz, dvůr i ves Obědovice Jan Kryštof z Valdštejna a již o tři roky později získal statek se dvěma tvrzemi a dvěma dvory Mikuláš Klusák z Kostelce, hejtman na poděbradském hradě. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 mu byl majetek konfiskován a roku 1622 postoupen Václavovi z Vchynic výměnou za kolínské panství. Tehdy se obě tvrze připomínají naposled. Pro dluhy byl pak statek prodán Dobřenským z Dobřenic a nakonec spojen s kratonožským panstvím. Tvrze přestaly plnit svou správní funkci a postupně zanikly.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obedovice.iglu.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 15:24 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz