|
Historie obce Valdice [ Historie (archivní dokument) ]Za počátek obce Valdice lze považovat 10. srpen 1627. V tento den byl Albrechtem z Valdštejna, vévodou Frýdlantským a nejvyšším vůdcem císařského vojska založen klášter sv. Brůny, zakladatele řádu Kartuziánů. Bylo zde vystavěno asi 20 domků, ve kterých se usadili různí řemeslníci, kteří pracovali pro mnichy v kartuziánském klášteře. Jméno získala obec od blízko ležící obory podle německého "Wald". Od kláštera získala obec původně i druhé jméno - Kartouzy. Klášter nechal Albrecht z Valdštejna vybudovat na přání své prvé ženy Lukrécie, ale i ve snaze ovlivnit obyvatele Jičína a okolí, v němž bylo mnoho přívrženců Českobratrské církve. Kartuziánům daroval Albrecht z Valdštejna nejprve zámek v Radimi se dvěma dvory, 12 vesnic, 3 mlýny, 4 rybníky a 4 lesy. Aby se mohli Kartuziáni věnovat své službě daleko bedlivěji, věnoval jim dále hrad Pecku s městem, dalších 11 vesnic, 4 dvory s rybníky a potoky, 5 mlýnů a 6 lesů. Stavba kláštera byla dokončena v roce 1632. Téhož roku - 30. července 1632 byl položen základní kámen ke stavbě chrámu. Chrám byl dostavěn v roce 1668. V červnu 1636 bylo převezeno ze Stříbra tělo Albrechta z Valdštejna do kartuziánského kláštera a bylo uloženo do krypty k ostatkům Valdštejnovy prvé ženy Lukrécie. V roce 1782 byly ostatky Albrechta z Valdštejna z krypty vyzvednuty a převezeny do Mnichova Hradiště. Západně od kartuziánského kláštera, poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého, stála v obci kaple sv. Josefa. Ta byla v roce 1810 ve veřejné dražbě prodána a rozbořena. Hlavní oltář a zvon této kaple byly převezeny do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Obec přišla o svoji kapli a občané se od této doby až do roku 1857 mohli účastnit bohoslužeb v klášterním kostele. V době francouzské války byl z klášterního kostela odvezen obraz Nanebevzetí Panny Marie spolu s množstvím zlata, stříbra a drahými kameny, kalichy a vše bylo prodáno. Kartuziáni žili v klášteře do roku 1782. V tomto roce byl klášter zrušen dekretem císaře Josefa II. Ze dne 29.1.1782. Klášterní budova byla v roce 1783 dána do veřejné dražby. Vzhledem k tomu, že se nenašel žádný kupec, bylo zde zřízeno skladiště pro vojsko, sýpky a později kanceláře pro císařské úředníky, kteří spravovali panství Radim. Když opustili klášter i císařští úředníci, klášter nadále chátral. V roce 1856 bylo rozhodnuto o přestavbě kláštera na věznici pro zločince s tresty od 10 let na doživotí. V roce 1857 byla stavba dokončena a do věznice byli přivezeni první vězni ze Špilberku. Jedním z prvních vězňů byl i známý loupežník Babinský. Do věznice bylo v této době umístěno asi 800 vězňů, o které se staralo 20 milosrdných sester. Kartuziánský klášter je významná raně barokní architektura valdštejnského architekta A. Spezzy a J. Mariniho, tvořící se stavbou kostela v naší zemi ojedinělý raně barokní kartuziánský komplex. Poctiví a slušní občané si nemohou tento bývalý klášter prohlédnout zevnitř, protože klášter slouží až do současné doby k vězeňským účelům. V době francouzské války byl klášterní kostel zasvěcen sv. Josefu. Z roku 1696 pochází další kulturní památka v obci, barokní plastika sv. Jana Nepomuckého, pocházející ze sochařské dílny pražského sochaře J. Bendela. Tato socha byla v letech 1988 - 1992 restaurována a je umístěna uprostřed obce, přímo proti obecnímu úřadu.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|