|
Historie města Plesná [ Historie (archivní dokument) ]Plesná byla písemně doložena jako ves valdsaského kláštera již v roce 1185. Stala se korunním lénem, které nejdříve patřilo držitelům Vildštejna, dnešní Skalné. V roce 1429 byla Plesná vypálena i s kostelem. V 15. století patřila Šlikům, od nichž ji v roce 1545 koupili Viršperkové. Ti ji rozdělili jako léno na tři díly a připojili ji k Vildštejnu a Starému Rybníku, s nimiž měla společné osudy do konce feudalismu. V roce 1843 měla celá ves 160 domů a téměř 1 500 obyvatel, což se v podstatě nezměnilo ani do roku 1900, kdy byla Plesná povýšena na městys. Plesná je nepravidelně rozložená v pahorkatém terénu na saských hranicích nad horním tokem stejnojmenné řeky. Byla zemědělskou obcí, ze které se od 18. století vyvíjelo významné textilní středisko. Postupně zde vzniklo šest velkých továren na stávkové zboží. Po první světové válce vznikly další továrny a provozovny, takže roku 1930 zde bylo 390 domů a téměř 2 900 obyvatel. Dnes má Plesná kolem 2 000 obyvatel.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Urban bývá studený pán. Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná. Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění. Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho. Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně. Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína. Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jast pěkný čas, dobré víno bude. Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jast, takový podzimek následovati má.
|
|
25.5.2001: Sněmovna zvolila všech patnáct členů Rady ČT.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|