|
|
Podnebí Bílých Karpat [ Klimatologie ]Podnebí Bílých Karpat
Podnebí jihozápadní části Bílých Karpat je teplé a mírně vlhké. Průměrná roční teplota v okolí Strážnice je 9,4 °C, roční úhrn srážek zde činí téměř 600 mm. Podnebí střední a severovýchodní části Bílých Karpat je mírně teplé, ve vyšších polohách chladnější, ale přesto mnohem teplejší než ve stejných nadmořských výškách severní a západní Moravy. Například ve Strání je roční průměrná teplota 7,6 °C a průměrný roční srážkový úhrn 843 mm. Nejvyšší vrcholy mají průměrnou roční teplotu menší než 6 °C. Srážky jsou obecně vyšší než jinde na jižní Moravě. Velká a hluboká údolí členící hlavní hřeben výrazně ovlivňují vzdušnou cirkulaci a jsou příčinou vlhčího mezoklimatu. Suché jihovýchodní větry mají naopak podstatný vliv na podnebí západních úpatí hor. Navíc zvláště na jaře způsobují silnou větrnou erozi.
Prameny: KUČA et al. 1992.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|