|
|
Osídlení obce Vlastibořice [ Historie (archivní dokument) ]Na území vlastibořického katastru přicházeli ojedinělí lovci již v mladší době kamenné. Osídlení zde nastalo, byť jen přechodně, na sklonku 3. tisíciletí před Kristem. V 1. tisíciletí se zde objevuje lid popelnicových polí, o čemž svědčí i archeologické nálezy a slovanský lid tzv. hradištní kultury.
Asi v 11. století zde byly klidné zemědělské osady postupně doplňovány stavbami tvrzí. Jedno z vladyckých sídel byly i Vlastibořice. V té době zřejmě také vznikl i kostelík sv. Kateřiny.
První zpráva o obci je z roku 1357, kdy byl jejím majitelem Slavibor z Vlastibořic. O tvrzi je první písemná zmínka z roku 1379, když ji Slaviborova dcera Anežka prodala s dvorem i vsí Hanušovi Pancíři ze Smojna. Tvrz se připomíná ještě v roce 1424, ale později zpustla.
Vlastibořice patřily dále k panství Skalskému. Roku 1565 se dostaly ke Svijanům, v 19. století náležely Sychrovu.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|