Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (03:54 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Trutnovský hrad [ Hrad nebo zřícenina hradu ]

Trutnovský hrad stával na severní straně města při srázu nad bývalým mlýnským náhonem řeky Úpy, na malém návršíčku v rámci městského areálu. Dnes stojí na jeho místě budova muzea. Sklepení byla rovněž součástí hradu. Nebyl to hrad velký, svou rozlohou patrně nepřesáhl plochu dnešního muzea s přilehlým prostranstvím před ním. Podívejme se nyní po jeho historii. Pomineme romantické názory, pověsti, zaznamenané až v 16. století trutnovským humanistickým kronikářem a malířem Simonem Hüttlem, že trutnovský hrad byl původně loupežnickou tvrzí doby knížecí. Pravidelný půdorys města slezského typu dokládá názor, že vznik hradu nutno položit do doby vzniku města, tedy někdy po roce 1250. Vznik hradu a města spolu těsně souvisí, hrad se stal jeho nedílnou součástí, stal se obranným uzlem městského opevnění. V souvislosti s ukončením procesu osídlení kraje vzniklo město i hrad Trutnov (tehdy ještě nazývané Úpou) především přičiněním moravského rodu pánů ze Švábenic, erbu čtyřstřelí. V průběhu 2. poloviny 13.století byly na trutnovský hrad přeneseny úřady úpského kraje, od r. 1277 kraje manského s určitou soudní autonomií, z bývalého centra této oblasti - osady a hradu Úpy - dnešního Horního Starého Města. Trutnovský hrad se poprvé výslovně připomíná až v r. 1316, ač se po něm jeho dřívější majitelé Švábenicové již psali. V r. 1316 král Jan Lucemburský dal do zástavy Půtovi z Turgova městečko Dvůr s many k témuž městečku a k městu Trutnov, s výjimkou však města a hradu Trutnova. Z trutnovského hradu bylo trutnovské manství spravováno od 13. do 16. století. Hrad přečkal i války husitské. V roce 1437 dostala hrad i město Trutnov věnem manželka císaře Zikmunda Barbora. Ta je r. 1441 zastavila Hanušovi Welflovi z Varnsdorfu, který dal hrad opravit. Tento oblíbenec krále Jiřího byl hejtmanem na Trutnově do ledna 1484, kdy byl v této funkci vystřídán svým zetěm Fridrichem ze Šumburka. Nastaly podivné časy. Zásluhou trutnovského kronikáře 16. století Simona Hüttla dozvídáme se od konce 15.století a po celé století 16. podrobné zprávy o trutnovském hradu. Dovedeme si na jejich základě udělat alespoň částečnou představu, jak asi hrad vypadal. Jedním z nejdůležitějších příslušenství každého hradu byla studna. Na trutnovském hradě byly studny dvě. Stará studna na zámeckém dvoře, ležící asi sáh od městské zdi k Úpě, byla v květnu 1488 přikryta novými fošnami. Když pak byl do studně shozen kámen, zvonilo to, jakoby v ní ležel velký kotel nebo sud či brnění, takže tam asi před dávnými časy někdo něco hodil, napsal kronikář.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.trutnov.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 15.11.2004 v 10:07 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz