|
|
Etnografický subregion Doudlebsko [ Etnografický subregion ]Zeměpisné vymezení
Kopcovitá horská krajina Doudlebska na severu hraničí s Českobudějovickem s oblastí Blat, na jihu vyplňuje cíp území končící Šumavou a hranicemi s Rakouskem a Německem.
Historicko-národopisné vymezení
Tradiční název oblasti je odvozen od starého slovanského kmene Doudlebů, kteří zde sídlili v dobách rané české historie. Pohorské Doudlebsko je nejjižnější český region kde se prolíná vliv české a německé kultury.
Společně s Chodskem patří k nejarchaičtějším krajům v Čechách po stránce nářečové, krojové i mnoha dalších.
Lidová architektura
Vesnice na Doudlebsku jsou dnes stavebně nové. Ze starých památek se v nich zachovaly jen velké svobodnické dvorce. Historické prameny dokládají existenci špýcharového domu s gotickými sedlovými nebo lomenými portály.
Doudlebské kroje
Doudlebský kroj je jednoduchý, téměř bez výšivek. Nosil se místy ještě ve 30. letech 20. století. Nejcennějšími částmi jsou svérázné, krásně barevně sladěné, pruhované, ručně tkané látky, z nichž se šily sukně "šerky" a zástěry. (Trvalo několik let, než si děvče vysloužilo na šerku). Délkou sukně sahaly původně nad kotníky, později do půli lýtek. Hlavu halily velké půlkové nebo dýnkové čepce z barevného nebo květovaného hedvábí při kraji zdobené krajkou.
Mužský oblek sestával z plátěné košile, krátkých kožených kalhot, kabátu. Vesta bývala považována za něco novějšího, městštějšího. Pýchou Doudlebanů byl široký opasek zdobený rozštěpeným pavím brkem.
Lidová hudba a tanec
Mnoho hudebních a tanečních rysů má společných s blízkým Prácheňskem. Pozůstatkem středověkých cechovních tanců nožířů, řezníků, kožešníků a bednářů jsou švertance nebo tanec debnárský . Ještě v 19. stol. se zde tančily točivé tance. Na tanečních muzikách na Budějovicku se do poloviny 19. století užíval malý cimbál , který hrával s dudami, houslemi a basou .
Zdroj:
Národopisné regiony Čech a Moravy
Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek
Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek
Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička
Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek
Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.Folklorweb.cz
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|