|
Etnografický subregion Prácheňsko [ Etnografický subregion ]Zeměpisné vymezení Území rámující na západě, po levém břehu Vltavy, jihočeský region. Známými středisky jsou stará česká města - Strakonice a Písek, na jihu šumavské Volary, na severu k táborské oblasti inklinuje Milevsko. Historicko-národopisné vymezení Původně rozsáhlé a významné správní území někdejšího českého království, pokrývající značnou část Čech. Dnes jím označujeme poměrně zmenšenou oblast, která společně s Klatovskem tvoří spojovací most mezi jižními a jihozápadními Čechami. Lidová architektura Hojného rozšíření zde dosáhl špýcharový dům , v němž je obytná část spojena s vyšší sýpkou. Nejčastějším stavebním materiálem sýpek byl kámen - opuka. (Špýcharový dům najdeme ve všech oblastech Podunají a na naše území se dostal v dobách, kdy ještě za Šumavou, v dnešním východním Bavorsku a horním Rakousku, sídlili Slované, popř., když právě tyto země opouštěli. Bylo to v 2. polovině 9. nebo v 10. století.) Kroj Kroj prodělal obdobný vývoj jako v ostatních jihozápadních oblastech Čech. Mezi specifika patří tzv. kaftan - ženská nabíraná sukně z kanafasu nebo plátna sešitá se živůtkem. Mužské košile "tenčice" mívaly vyšívané manžety, límeček i hruď, ženské kroje měly výšivku i na vydutých rukávech. Nízké šněrovačky - lajblíčky - mívaly ozdobné průramky. Na čepcích se projevovalo stýkání několika kulturních proudů; objevily se uzlíčkové nebo mřížkované čepce blízké středočeským, plátěné trojdílné vyšívané podobné doudlebským, zlatem vyšívané se širokou krajkou od Milevska a mnoho dalších. Lidová hudba a tanec Oblast s bohatými aktivitami lidových muzikantů. Základní sestavou je dudácká muzika, přičemž Milevsko je považováno za poslední výspu českých dudáků. Na Písecku bylo zvláštností přidávat k malé selské muzice trubku nebo lesní roh. Z historických pramenů máme doloženo, že se v r. 1739 na Písecku používal cimbál (společně hrál s houslemi, klarinety a kontrabasem) a tančil se menuet a jiné tance do kola. Nebylo rozdílu mezi tanci a písněmi ve městě a na vsi. Na muzikách, např. tradičních májových, však hrával dudák s hudcem. I v současnosti je tradičním instrumentálním seskupením dudácká muzika s dudami, klarinety, houslemi, kontrabasem a vozembouchem . Svátkem dudáků je od roku 1956 každoročně pořádaný dudácký festival ve Strakonicích. K typickým lidovým tancům oblasti patří figurální třídobá sousedská Řezanka nebo dvoudobá Cibulička . Z Písecka je znám tanec letního cyklu, kterým se v období žní měla zajistit prosperita sklizně v příštím roce. Tanec ženců přestrojených za snopy je znám pod názvem skočná. Literatura: Národopisné regiony Čech a Moravy Texty: Zuzana Gregorovičová Zbyněk Žůrek Fotografie: Petr Dvořáček Karel Šmirous Zbyněk Žůrek Hudební ukázky: poskytlo Vydavatelství Gnosis Vydavatelství Písnička Videoukázky: František Synek Zbyněk Žůrek Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
24.5.2001: Poslanecká sněmovna zamítla návrh zákona umožňující vyvlastnit pozemky v plánovaných průmyslových zónách.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|