|
|
Historie obce České Lhotice [ Historie (archivní dokument) ]První datovaná listina, která jmenovitě uvádí názvy našich osad je známa z roku 1329. Tou opat Jaroslav a převor Všeslav z konventu vilémovského postoupili újezd Bojanovský Jindřichu z Lichtenburka. A právě v této listině jsou ponejprv uváděny osady Lhotičky (nyní České Lhotice) a Hradiště. Osada Vedralka vznikla až v 17. století postupně dosídlením několika samot.
Jistě, existence těchto osad je podstatně starší, neboť území na nichž se rozkládají má pradávnou historii. Již více jak tři století před naším letopočtem v období halštatském a následně v období laténském zde žili, což je vědecky doloženo, Keltové, rod Boiu, kteří v těsném okolí dnešní osady Hradiště založili silně opevněné oppidum, jediné ve východočeském regionu.
Na přelomu tisíciletí již byla tato oblast osídlena Slovany. Po vyvraždění Slavníkovců to byli Přemyslovci, kteří tuto horskou, silně lesnatou krajinu přivtělili k Českému knížectví.
I následující staletí byla tato oblast málo zalidněna. Jeden z prvních údajů z roku 1677 udává počet duší ve Lhoticích 77 a Hradišti 64. Po určitém uklidnění, po uplatnění tolerančního patentu a následně patentu ručícím robotu, dochází v našem kraji k postupnému rozvoji zemědělství a drobných řemesel a potažmo zalidňování, takže v první polovině 19. století České Lhotice a Hradiště a Vedralka zaznamenávají 381 obyvatel. Tento počet s nevelkým kolísíním je i v začátcích 20. století a až do jeho poloviny více méně roste.
Druhá polovina tohoto století naopak přinesla absolutní zvrat v pojetí života našeho venkova. Vznikem JZD a centralizací řemesel do větších center ve městech dochází k postupnému vylidňování, takže dnes zde žije v České Lhotice s Vedralkou a Hradištěm pouze 106 obyvatel, což je zhruba čtvrtina původního stavu.
V současnosti, tedy na samém konci 20. stoleti, není zde v obci mimo dílnu ZD a soukromého, nevelkého chovu prasat a jediného soukromně hospodařícího zemědělce žádný podnikatel. Veškeré služby sídlí v Nasavrkách . Do obce dvakrát týdně zajíždí pojízdná prodejna. Tři hospody od padesátých let jsou uzavřeny, nyní zde nabízí služby bufet.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|