|
|
Orel křiklavý [ Fauna ]Orel křiklavý (Aquila pomarina)
Řád: dravci
Čeleď: krahujcovití
Popis druhu a nároky na prostředí:
Menší druh orla. Dospělí ptáci jsou jednotně tmavohnědí.
Hnízdním prostředím jsou málo osídlené oblasti od pahorkatin po horské oblasti. Pro stavbu hnízda vyhledává porosty s vysokými stromy střídané pasekami a loukami. Obvykle mají dvě mláďata, vyvedou však jen jedno. Tažný druh, zimuje v jižní Africe.
Stav a rozšíření v Evropě:
Rozšířen od Balkánu po Baltické moře na severu. Západní hranice rozšíření probíhá Německem, Polskem, Maďarskem až po Albánii. Největší část evropské populace obývá Bělorusko, Polsko, Litvu a Slovensko. V důsledku pronásledování v minulosti a změn v krajině, především odvodňování vlhkých luk přežívá na jihozápadě Evropy již jen zbytková populace. Pomalé zvyšování početnosti je zaznamenáno na Slovensku a v Litvě.
Ochrana a rozšíření v ČR:
Orel křiklavý hnízdil v našich zemích vzácně, ale pravidelně ještě koncem 19. století.
V České republice bývají každoročně pozorováni jednotlivci (Krkonoše, Šumava, Beskydy aj.). Hnízdění však prokázáno nebylo.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|