|
Historie osídlení a archeologické nálezy CHKO Pálava [ Archeologická památka ]Historie osídlení a archeologické nálezy v CHKO Pálava Nejstarší stopy lidského osídlení na Mikulovsku pocházejí z doby tzv. mladého paleolitu. V té době došlo k soustředění sídlišť a loveckých tábořišť na úpatí Pavlovských kopců mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Lidé zde využili příznivé geomorfologické situace: stádní zvěř totiž při svých migracích musela procházet úzkým koridorem mezi dnešní zříceninou Děviček a řekou, což skýtalo tehdejším obyvatelům krajiny jedinečné lovecké příležitosti. Rozsáhlé archeologické výzkumy zde zahájil pro Moravské muzeum v roce 1924 Karel Absolon a od roku 1945 v nich pokračoval Archeologický ústav ČSAV. V průběhu výzkumů bylo nalezeno velké množství mimořádně hodnotných památek, z nichž nejznámější je hliněná soška tzv. Věstonické venuše, ale neméně významný je i fakt, že vykopávky byly prováděny systematicky a moderním způsobem. Zejména z tohoto důvodu se dostaly do učebnic dějepisu, dějin umění a antropologie. Obec Pavlov dala jméno jednomu z kulturních okruhů mladší doby kamenné, který se nazývá pavlovien. Další významný objev byl učiněn teprve v nedávné době. Na úlomcích keramiky, nalezené v roce 1991, byly rozeznány otisky typické křížové vazby tkaniny, vyrobené snad z kopřivových vláken. Tyto výsledky nejnovějších výzkumů podstatně mění pohled na dovednosti a způsob života pravěkých lidí. Četné archeologické nálezy, např. z Bulhar, od Pavlova a Dolních Věstonic, ze Stolové hory u Klentice a z Turoldu u Mikulova, jsou neolitického a eneolitického stáří. Z doby bronzové pocházejí např. nálezy z katastru Perné, Klentnice a Pavlova. Keltské osídlení z doby laténské je doloženo nálezy neopevněných usedlostí poblíž vodních toků v katastrech obcí Klentnice, Milovice a Pavlov. V Dolních Věstonicích, Mikulově a Pavlově byla nalezena keltská kostrová pohřebiště. Až na jižní Moravu zasahoval od jihu vliv římského císařství. V druhé polovině druhého století po Kristu v době markomanských válek zbudovali Římané nedaleko křižovatky obchodních cest nad soutokem Jihlavy, Svratky a Dyje opěrný vojenský tábor. Při archeologických výzkumech byly objeveny zbytky zděných staveb, velitelská budova a část lázní. Některé nálezy, např. součásti koňského postroje, části šupinových pancířů a bronzové vojenské vyznamenání, dokládají tehdejší přítomnost vysokých důstojníků X. legie, jejíž hlavní stan se od počátku druhého století nacházel v antické Vindoboně.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|