|
Stavební památky v CHKO Pálava [ Stavební památka ]Stavební památky v CHKO Pálava Na území CHKO Pálava se zachovalo velké množství architektonických památek. Mikulovský hrad byl přestavěn na kamenný již ve 13. století. Na reprezentativní sídlo byl přebudován koncem 16. a počátkem 17. století. Po požáru v roce 1719 byl obnoven ve slohu pozdního baroka. Na výzdobě interiéru i fasád se podíleli významní umělci, např. sochař Ignác Legelacher. K Mikulovskému zámku se odehrály mnohé významné události. Např. r. 1805 se v něm jednalo o uzavření míru mezi Napoleonem a Rakouskem, v roce 1866 na zámku probíhaly prusko-rakouské rozhovory. Zámek koncem druhé světové války vyhořel, ale již v roce 1947 se započalo s jeho obnovou. Nesmírně cenné je i historické jádro Mikulova, které nese statut městské památkové rezervace. Za zmínku stojí zejména kanovnické domy, sgrafity zdobený dům U rytířů nebo dietrichsteinská hrobka s dvěma věžemi v průčelí. Ta vznikla v polovině 19. století přestavbou požárem zničeného kostela svaté Anny. Architektonicky významnou stavbou je kolegiátní kostel sv. Václava, který vznikl na místě románského předchůdce, a kostel bývalého piaristického kláštera. Městu vévodí poutní kostel sv. Šebestiána na vrcholu Svatého kopečku, k němuž vede barokní křížová cesta. Památkově chráněna je rovněž vesnice Pavlov s barokními domy a výstavným kostelem.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|