|
Poutní místo Broumov [ Poutní místo ]Opatský kostel sv. Vojtěcha s benediktínským klášterem Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, tzv. Naší milé paní pod lipami Děkanský kostel sv. Petra a Pavla Filiální kostel sv. Václava, filiální kostel sv. Ducha Poutní kaple Panny Marie na Hvězdné Nejstarší osada na místě dnešního Broumova je datována kolem roku 1171. V roce 1213 dostali od Přemysla Otakara I. Broumovský výběžek darem břevnovští benediktini a založili zde roku 1256 městečko. V té době byl také v Broumově postaven hrad a klášterní kostel s proboštstvím. Klášter se stal letním sídlem břevnovských opatů až do 20. století. Ti ho nechali v letech 1726 - 1748 přestavět K. I. Dientzenhoferem v barokním slohu.Klášterní kostel, který byl původně gotický, byl v letech 1684 - 1694 barokně přestavěn M. Alliem. Střed historického jádra Broumova tvoří velké obdélníkové náměstí s mariánským sloupem od J. a M. J. Brokoffů z roku 1706. Děkanský kostel sv Petra a Pavla v severozápadním rohu náměstí , původně gotický, bal barokizován roku 1682. Jeho klenotem je oltářní socha Panna Marie z let 1360 - 1370. První nádvoří kláštera uzavírá napravo západní průčelí kostela, vlevo zadní trakt nové prelatury. Sochařská výzdoba vstupní terasy dokumentuje dějiny kláštera. Jednolodní kostel s třemi trojicemi bočních kaplí s emporami je ukončen pětibokým presbytářem. Valená klenba má bohatou štukovou a freskovou výzdobu. Z původní gotické stavby se dochovaly dva portály. Obrazy v nástěnných malovaných oltářích vytvořil V. V. Reiner v letech 1721 - 1722. Hřbitovní kostel Panny Marie jižně od historického jádra je nejstarším dřevěným kostelem v Čechách. Na rokokovém hlavním oltáři je umístěna pozdně gotická milostná socha Panna Marie z 16. století. Soubor broumovských kostelů doplňuje barokní kostel sv. Ducha s bývalým špitálem a hlavně centrální kostel sv. Václava od K. I. Dientzenhofera. V první polovině 18. století nechali opati broumovského benediktinského kláštera vystavět také v okolních obcích postupně devět venkovských kostelů. Jedinečnost tohoto souborů je dána skutečností, že také zde jde o projekty Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Ukázkou může být nejznámější z nich - poutní kaple Panny Marie na Hvězdě - která je však poněkud netypická užitím zdiva z neomítaných pískovcových kvádrů. Hlavní pouť: - v hřbitovním kostele Nanebevzetí Panna Marie - 15. 8. - v opatském kostele sv. Vojtěcha - 23. 4. - v děkanském kostele sv. Petra a Pavla - neděle před nebo po 29. 6. Literatura: 60 POUTNÍCH MÍST do kapsy Petr Dvořáček Ingrid Hanzlíková
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|