|
|
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie [ Poutní místo ]V polovině cesty mezi Opavou a Ostravou leží obec Hrabyně, která je i známým poutním místem. Dřevěná kaple Nanebevzetí Panny Marie stála v Hrabyni už v roce 1497. Zděný kostel zde však teprve v letech 1723 - 1731 nechal vystavět hrabě Mistrovský, majitel panství. Dnešní podobu trojlodí s vysokou věží v novorománském slohu však kostel získal až přestavbou v letech 1885 - 1887, o niž se zasloužil legendární farář Jan Böhm, který v Hrabyni působil téměř půl století. Ke vzniku poutní tradice se pojí dvě pověsti.
Podle prvé byl zdejší deskový obraz Panny Marie ze 16. století za válek ukryt neznámým cizincem v křoví na místě kostela a později náhodně objeven.
Druhá pověst vypráví o sedlákovi, který zde nešťastnou náhodou zabil svého synka, získal od samotného papeže rozhřešení a obraz, který měl umístit v novém poutním kostele na místě nešťastné události.
Na hrabyňské pouti přicházeli poutníci z celého Slezska, severní Moravy i ze Slovenska.
Dnes je okolí kostela upraveno jako veřejný park.
Hlavní pouti: nejbližší neděle ke svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) a Narození Panny Marie (8. 9.)
Literatura:
60 POUTNÍCH MÍST do kapsy
Petr Dvořáček
Ingrid Hanzlíková
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|