|
Poutní místo Krnov - Cvilín [ Poutní místo ] Pouť k Panně Marii Sedmibolestné Poloha: Na jihovýchodním okraji města Krnova odtud po místních komunikacích ke kostelu (na tzv. předním cvilínském kopci 437 m n.m.). Historie a popis poutního místa: dávná historie poutního místa je opředena pověstmi sahající až do doby vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278), kdy zde měla být uctívána soška (obraz?) Sedmibolestné Panny Marie. V první polovině 13. století je do našich zemí uveden františkánský řád minoritů, který v roce 1273 přichází i do Krnova, do jehož historie se nesmazatelně zapsal. Zakladatelem poutního místa Cvilín je člen minoritského řádu P. Kornelius Ottweiler, který inicioval zřízení dřevěné kaple sv. Kříže a Bolestné Panny Marie v roce 1684. Obraz Piety na dřevě, který je dodnes v chrámu uctíván, namaloval krnovský měštan Bedřich Tauber. Do dnešní podoby byl kostel uveden kvardiánem minoritského konventu v Krnově P Bedřichem Kubínem v letech 1722-1727. Nádherná fresková výzdoba pochází od brněnského maliře Františka Ecksteina. V roce 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen, měl být zbořen, byl však vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany (A. Philieb, H. Schmidt, C. Quesker, M. Weiss) za 406 zlatých. Znovuotevření kostela bylo dosaženo v roce 1795, před tím však musela být vystavěna kolonie Mariánského Pole s 18 domy, aby kostel mohl být pro tyto obyvatele otevřen. V roce 1865 kostel vyhořel a vážně utrpěl i koncem 2. světové války. Byl však minoritským řádem znovu obnoven. V roce 1950 byl klášter zrušen, po roce 1989 znovu obnoven a vrácen minoritům. Kostel, jehož dvouvěžová silueta vévodí širokému okolí, je barokní stavbou s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně vytvářeno trojicemi kaplí a prostor nad nimi tvoří druhou etáž rozšíření hlavní lodě (emporu) olemovanou balustrádou, která pokračuje i na kůr. Hlavní oltář s obrazem Panny Marie Sedmibolestné je dokonale sladěn s celkovou výzdobou chrámu. Boční kaple jsou zasvěceny na evangelijní straně od presbytariáře sv. Michaelu, Panně Marii, sv. Anně na epištolní straně sv. Janu Nepomuckému, Božskému srdci Páně, sv. Vavřinci. Bez nadsázky lze říci, že poutní kostel Sedmibolestné Panny Marie patří k duchovním perlám celého Slezka a říká se mu taky "Slezský krnovský Kopeček". Poutě: začínají 30. 4. a končí dušičkovou poutí na počátku listopadu. Mše sv. v tomto období (mimo poutě) jsou každou nedělí v 10.00 hodin. Hlavní pouť je v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie (15. 9.). Mariánské svátky (poutě) se slaví v neděli blíže k svátku, mše sv.: 8.00, 10.00 hodin.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|