|
|
Poutní místo Rychnov na Moravě [ Poutní místo ]Kostel sv. Mikuláše a poutní kaple Panny Marie celenské s Mariánskou studánkou
O počátku rychnovské poutní tradice se vypráví tento příběh: Kovář Jakub Franz z obce Lubník se vydal roku 1735 na pouť do slavného rakouského poutního místa Marie Zell, aby tam požádal Pannu Marii o vyléčení následků svého těžkého úrazu. V lese nedaleko Rychnova už pro bolesti nemohl dál, ulehl k odpočinku a usnul. Probudil se uzdravený, vykonal pouť a na místě svého zázračného vyléčení zavěsil dovezený obrázek Panny Marie. Obraz byl později nahrazen dřevěným reliéfem, který byl přemístěn na hlavní oltář rychnovského barokního farního kostela sv. Mikuláše. Při Mariánské studánce v lese na úbočí Rychnovské hory stojí dřevěná poutní kaple Panny Marie celenské z roku 1850, upravená do dnešní podoby roku 1931.
Pouti se konají v neděli bližší k svátkům Nanebevzetí (15. 8.) a Narození (8. 9.) Panny Marie.
Literatura:
60 POUTNÍCH MÍST do kapsy
Petr Dvořáček
Ingrid Hanzlíková
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|