|
Poutní místo Stará Boleslav [ Poutní místo ]Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Děkanský kostel sv. Václava s kapitulním kostelem sv. Kosmy a Damiána Nejstarší a spolu s příbramskou Svatou Horou také nejvýznamnější poutní místo Čech se nachází na pravém břehu Labe asi 13 km od severovýchodního kraje Prahy. Historie Staré Boleslavi sahá do 1. poloviny 9. století, kdy zde založil své sídlo Boleslav, bratr kníže Václava. Zde pak zemřel český kníže sv. Václav mučednickou smrtí a v zaniklém kostele sv. Kosmy a Damiána byl pohřben. Jeho ostatky byly později přeneseny na Pražský hrad. Legenda praví, že v okamžiku své smrti měl sv. Václav u sebe kovový mariánský obraz, původně dar sv. Metoděje jeho babičce sv. Ludmile. Sluha pak po jeho smrti ukryl ikonu do země. Později ji jakýsi zbožný sedlák vyoral a okolo roku 1160 byla na místě nálezu postavena kaple. Ta byla roku 1617přestavěna do nynější podoby. O poutní místo a jeho tradici pečuje kolegiátní kapitula. Kostel sv. Václava s přilehlým kostelíkem sv. Klimenta leží v blízkosti labského mostu, na druhém konci stojí staroboleslavská dominanta - raně barokního poutního kostela Nanebevzetí Panny s bývalou jezuitskou a proboštskou residencí. Kostelík sv. Klimenta původně románský tribunový kostel z 11. století, byl barokně upraven. Uvnitř jsou cenné nástěnné malby z doby kolem roku 1175, představující postavy apoštolů, alegorické figury a svatoklimentskou legendu. Obvodové zdivo a věž kostela sv. Václava pocházejí z 12. století. Nejstarší částí je rozlehlá románská krypta z 12. století zaklenutá na 32 sloupů. Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, jedna z prvních barokních staveb na našem území, byl postaven v letech 1617 až 1623 podle návrhu G. M. Filippiho. Hlavní průčelí později upravil K. I. Dientzenhofer. Sochařská výzdoba pochází z roku 1737. V chrámu je uchován výše zmíněný mariánský obraz, tzv. Paládium (záštita) země české, cíl mariánských poutí. Je to gotický měděný reliéf Madony staroboleslavské, v dnešní podobě z přelomu 14. a 15. století. Je asi 19 cm vysoký a 14 cm široký, vypouklý a částečně pozlacený. Roku 1674 byla z Prahy do Staré Boleslavi zřízena tzv. Svatá cesta, doprovázená původně 44 jednotnými barokními výklenkovými kapličkami. Hlavní poutě: 15. 8. (Nanebevzetí Panny Marie), neděle před a po 15. 8. 1. neděle v červenci neděle 8. 9. (Narození Panny Marie) 28. 9. a poslední neděle v září - svatováclavská pouť Literatura: 60 POUTNÍCH MÍST do kapsy Petr Dvořáček Ingrid Hanzlíková
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|